Vladimír Vokolek je autorem hluboké existenciální osamělosti, zprostředkovávající lidského měřítka zbavený, ve svém úhrnu nepostižitelný poválečný civilizační vývoj. Člověk rozkročený mezi svou přirozeností a civilizačními nároky se bez ustání sleduje, plánuje, předbíhá a zrazuje, je „stále zde a snad už příští“.
Básně z let 1938–1949, 4. svazek Spisů.
Básně z let 1960–1988, 6. svazek Spisů Vladimíra Vokolka.
Eseje, 3. svazek Spisů. Obsahuje: První blahoslavenství, Slepé naděje, Oidipovské variace, Obrázkové dějiny, Kukačka a kyvadlo.
