Nová sbírka básnických miniatur Zdeňka Hrona s ilustracemi Heleny Wernischové. Rorýsi vlastně hnízdí ve svém víru / v bezedné propasti, jež vrací víru / když v přístavu, v němž hledím za lodí / snad v lese stěžňů s větrem zabloudí.
Pan Mortovivo je sbírka básní v próze a básnických próz z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Tedy jakýsi „hřích mládí“, k němuž se autor ovšem hrdě hlásí, protože zahrnuté texty, alespoň pro něho samotného, dodnes vyvěrají z hlubin a podstaty tehdejší doby s její dusnou atmosférou bezčasí a beznaděje.
Žánr básní v próze, pohybující se v krajně kultivované podobě na pomezí poezie, esejů, maxim i starých rytin, se u nás příliš nepěstoval. Pro připomínku mohou padnout jména Víta Obrtela nebo Jana Vladislava a před nimi – jak jinak – Jaroslava Vrchlického. Jejich domovem je Francie.
Soubor veršů, který pod názvem Skrytý poklad vybral a uspořádal básník a překladatel Zdeněk Hron, je průřezem básnictví v českých zemí od středověku po současnost. Editor do svého "klasobraní" zařadil verše, o kterých sice kdekdo ví ze školních let, ale které se již vytratily ze živého čtenářského povědomí, např.
Poslední svého rodu, ohrožen vyhynutím. Na básníka sáhla smrt, ale na neznámou dobu ho ještě vrátila životu v civilizaci, která se s otevřenýma očima vzdává vlastního řádu i kultury. Postrádá ducha, čest, slušnost. Vlastní dětství ožívá v hraní s vnučkou. V krvi v zámlkách a nesdělitelně promlouvají paměť rodu a smutek rasy.