Básnická sbírka Zdeňka Volfa Z osrdcení představuje zralého a nepředvádivého tvůrce. Každé ze slov zařazených do veršů sbírky se dotýká hodnot současného života, které vymezuje meziprostorem a mezičasem, tichem a povahou viny a možnostmi odpuštění.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme nezvyklou mírou autenticity, texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška). Volf se projevuje jako dědic transcendentální expresivity autorů typu Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka či Jakuba Demla.