Druhý díl příběhu ze skrytého života lichožroutů se rozbíhá po dvou liniích, které se postupně proplétají a často i řádně zauzlí. "Pitvorný nárůdek lupičů a žroutů ponožek" (Petr Matoušek v recenzi Lichožroutská groteska - 28. 11.
Už jako malý Kdybýšek měl jediného přítele: plyšového Psa. Teď je z něho stárnoucí pan Kdybych, který si věčně stýská. Potřeboval by nějakého kamaráda, který nevypadá jako pes, umí hrát šachy nebo aspoň lízaný mariáš a hlavně: dá se s ním jít do hospůdky, do přírody nebo do divadla.