Eliška je mládě netopýra, které se vypraví z lesa mezi lidi a netuší, co všechno tím způsobí. Příběh o hledání místa k životu i tam, kde na první pohled nejsme vítáni. Kniha nám připomíná známou pravdu, na kterou často zapomínáme: Než někoho odsoudíme, zkusme ho trochu poznat. Největší strach totiž většinou máme z toho, co neznáme.
Na konci zahrady je kompost, kde pod skořápkami od vajíček a slupkami z jablek má v nové voňavé zemi svůj domov maličký tvor. Jmenuje se František. Půvabně ilustrovaná kniha o potřebě sdílení pocitu, že každý máme na této zemi svoje místo. I když se občas cítíme bezvýznamně, jako nějaká malá, zdánlivě nepotřebná žížala.
V pustém údolí, kde nic nebylo ani nerostlo, žil osamělý Josífek. Bývalo mu často mu smutno. Až jednoho rána za chaloupkou na něj čekalo překvapení. Zatoulaný včelí roj si hledal nový domov. Josífek měl z nových sousedek velkou radost a zjistil, jak krásné je se o někoho starat.