Muminkův tatínek touží být skutečným ochráncem své rodiny před nebezpečím a také ho strašně moc láká moře, pusté, nádherné a nebezpečné. Obě jeho touhy se naplní na vzdáleném ostrůvku s majákem, na který se vypraví s rodinou a malou Miou. Maják ale nesvítí, rybář poustevník nemluví a příroda se začne chovat záhadně a nepřátelsky.
Vše nasvědčuje tomu, že se na muminí údolí řítí katastrofa. Doslova a do písmene, protože na nebi se objevila kometa, kvůli které se Muminek s Čenichem vydávají na dobrodružnou a hlavně velice nebezpečnou výpravu. Musí zjistit, jestli jim skutečně hrozí nebezpečí.
Jakmile napadne sníh, uloží se celé muminí údolí k dlouhému zimnimu spánku. Spí slečna Ferka, muminkův tatínek i maminka, spí i bambul. Ne však muminek!
Je podzim, dům v muminím údolí zůstal prázdný. Kam se jen všichni poděli?
Jednoho letního dne se muminkův tatínek pustí do psaní pamětí. Vzpomíná na bouřlivé mládí plné nádherných snů a velkých činů. Líčí, jak utekl z nalezince, neohroženě se vydal do světa a s novými kamarády Bedřiškem, Piplou a Kryšánkem podnikl dalekou a nebezpečnou plavbu na neznámý ostrov, a poté z mořských vln zachránil budoucí muminkovu maminku.
