Autor knihy zachycuje své dvě cesty na jižní Sibiř. První cesta směřovala k jezeru Bajkal. Navštívil ostrov Olchon, poloostrov Svatý nos a mnoho dalších zajímavých míst v okolí Bajkalu. Popisuje například, jak na pobřeží Bajkalu objevili pozůstatky lidské kostry, jak přišli o batohy, ale hlavně nezapomenutelný zážitek s policií.
Na podzim 1824 se student práv Heinrich Heine vymanil z nezáživného univerzitního provozu v Göttingenu a podnikl pěší putování po středoněmeckém pohoří Harz. Z něj později vzešla první Heinova publikovaná próza a jeden z nejslavnějších cestopisných textů německé literatury, Cesta Harcem.
V severozápadním okraji Středočeského kraje a v přilehlé části kraje Ústeckého se nachází Džbán – málo známá krajina mimořádných přírodních hodnot, do výšky vystupující lesnatý celek obklopený zemědělskou krajinou Podlesí.
Odjinud: Z Etiopie, Sardinie, Moravy, Bruselu. Co tyto čtyři destinace mají společného? Zjištění, že lidé jsou všude na světě v podstatě stejní. Žijí ve světě, jehož dějiny a příběhy jsou propojeny... V této knize originálním pohledem autorky.
Od oltáře do Santiaga zachycuje tragikomický příběh novomanželské pěší poutě z Kuřimi až k Atlantiku formou deníkových zápisků. Plán zněl jasně: „Z domova, k Atlantiku, pěšky!“ Tato ojedinělá a syrová zpověď vznikla spojením „objektivních zápisků" novomanžela s velmi „zkresleným deníkem" novopečené manželky.
Po putování po Tajemných stezkách Zlatého pruhu Polabí, Svatojiřského lesa a Českobrodska se tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek vydal tajemnými stezkami dolního Pocidliní. Jeho literární pouť vede od soutoku s Labem proti proudu Cidliny po soutok s Javorkou.
Fotografka, cestovatelka a dokumentaristka Petra Doležalová přináší sbírku kouzelných okamžiků, lidských osudů a náhodných setkání na nádherných místech naší planety, zachycených obrazem a slovem.
Jet do Afriky a poznat tamní přírodu, to je sen kdejakého kluka. Ne každý ale v sobě později najde sílu na to, aby takový dětský sen skutečně prožil. Tohle je příběh snu, který se opravdu stal. Začíná pod horou Libín a v sedle kola. Čím vším se jeho hlavní hrdina na své cestě stal? Jaké lidi potkal? Co zažil v písku a větru uprostřed saharských dun?
Jindra Tichá přijela na Nový Zéland poprvé v září 1970 a objevila tu neznámý svět, který ji okouzlil. Ještě víc než podmanivě krásná novozélandská krajina, kterou ve své knize rovněž přibližuje, jí učarovali její obyvatelé.
Krajina a příroda vypadaly na internetu nedotčeně, průzračně, nádherně, mimo veškeré kategorie. Ihned jsem zatoužila ještě jednou, naposledy, překonat sebe sama, své strachy z létání, výšek, z neznámého, ze své kondice a věku – a jet. Napsala jsem do práce muži, který strachy jako já netrpí: Jedeme do Bhútánu! Jedeme? Napsal obratem: Jedeme!
Manželé Urbanovi zase vyrazili na dlouhou cestu starým střepem. Škodou 100 z roku 1969. A na své dlouhé cestě si psali deník, aby ani jedna historka, ani jeden zážitek nezapadl. I vy se proto s nimi můžete vydat ze Strašína přes Pamír do Mongolska a nakonec do Prahy na Václavák.
Idem na bicykli sám, do Santiaga de Compostela -povedal som, ale každý pochybovačné pokyvoval len hlavou, alebo si mysleli, že žartujem. Uverili mi, až keď odo mňa dostali odtiaľ pohľadnicu.
Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Moravsko-slezský sudetský horský spolek, zajisté netušili, jak jejich následná činnost a nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrstvám společnosti tvář těchto hor změní.
Jan Dušek (1980) trpí progresivní formou roztroušené sklerózy. Proto se rozhodl pokořit tzv. Svatojakubskou pouť na invalidním vozíku a dojít do Santiaga de Compostela s prosbou o zpomalení průběhu nemoci. Na cestu se vydal se svým devítiletým synem, několika přáteli a filmovou kamerou v období 10. 5.13. 6. roku 2017.
Pätnásty zväzok edície Hory, diaľavy zachytáva pocity, poznanie a úvahy z dvoch výprav na Ďaleký východ. Okrem zážitkov prináša bohatú faktografiu. Autor si všíma prírodné zákutia, kultúru, obyčaje, náboženské osobitosti, stavebné pamiatky a historické osudy dvojice ekonomicky vyspelých štátov.
Kniha dvoch profilujúcich autorov vydavateľstva VEDA Štefana Lubyho a Vojtecha Rušina, je pútavým rozprávaním o cestách oboch významných vedcov do sveta za poznaním a stretnutiami s rôznymi zaujímavými ľuďmi.
Cestopis je sbírkou postřehů z tříměsíčního putování autostopem z Třebíče do Vladivostoku. V létě roku 2009 se vypravila s batohem na zádech na vlastní pěst na Dálný východ. V zápiscích z cesty zachycuje své dojmy ze setkání s lidmi, kteří žijí s pocitem, že nebe je vysoko a car daleko.
Írán, Turecko i Mongolsko mají za sebou dramatický a vzrušující příběh, který ovlivnil chod celého světa. Každá z těchto tří zemí se v části svých dějin rozmáchla k mohutné expanzi a ovládla ohromná území s různými etniky, kulturami, jazyky a náboženstvími. Vytvořila světovou říši.
Ondrej Sokol omnoho radšej počúva, než rozpráva. Vypočul teda modlitby i zbožné priania svojich fanúšikov a napísal pokračovanie svojho úspešného debutu o patáliách s vozením Nórov v autobusoch.
Poznat Vietnam zblízka, uvidět a hlavně prožít, jaký je… Tato netradičně pojatá knížka není klasickým cestopisem seznamujícím s památkami daného místa. Je to spíše „kniha oči i duši otevírající“, tvořená souborem „medailonků“ o Vietnamu a jeho obyvatelích.