Četl jsem si Skotský deník Z. J. Pojmana se stoupajícím zájmem. Autor nás totiž uvádí do dosti nezvyklého prostředí. Odejel do Skotska, aby si tu vydělal trochu peněz, které potřeboval na splacení dluhů. Tak se dostal do prostředí středoevropských a východoevropských gastarbeiterů, nijak zvlášť vítaných, posílaných povětšinou na podřadné práce.
Legendární horolezec Reinhold Messner vystoupil nejen na všech čtrnáct osmitisícovek v Himálaji, ale na přelomu let 1989/1990 urazil pěšky v Antarktidě trasu dlouhou 2800 kilometrů přes jižní pól, v roce 1993 prošel Grónsko (2200 kilometrů) a v dubnu 1995 stál na severním pólu.
Známý cestovatel a fotograf je učarován Amerikou, zejména jejími horami, řekami, zkrátka přírodou. Tomuto tématu se nezřídka věnoval v předchozích knihách (Ráj, který Kolumbus nedobyl, Dobré ráno, Ameriko, Kam dál, doktore?
Nové pokračování populární série knih „obrázků z Francie“. Známý rozhlasový reportér, zpravodaj ČT a ČRo, vypráví o pozoruhodné historii několika výjimečných značek a také o tom, co šampaňské znamená pro obyvatele tohoto regionu.
Hlavním hrdinou knihy je třináctiletý český kluk s tibetským jménem Taši. V raném dětství býval často sám - maminka věčně v Tibetu, táta po divadlech. Kreslil si a psal komiksy. V roce 2008 jej rodiče vzali v létě do indického Ladaku, nazývaného Malý Tibet. Otec mu před cestou zakoupil sešit v tvrdých deskách, který Taši popsal a pokreslil.
Dobývat vysoké a turisticky atraktivní kopce je po cyklistické stránce mnohem jednodušší. Praděd, Klínovec, Lysá hora, tyhle všechny hory dosahují nadmořské výšky přes 1 000 metrů a až na vrchol vede pohodlná asfaltka. Mnohem těžší je zdolávat nižší a nevýznamné vrcholy, na které žádná pohodlná silnička nevede.
Súčasťou edície Kultúrne Krásy Slovenska je aj titul Gotické kostoly - vidiek. Publikácia voľne nadväzuje na predchádzajúce tituly (napr. Drevené kostoly či Románske kostoly). Gotické kostoly totiž takisto patria veľmi významným spôsobom ku kultúrnemu dedičstvu, ktoré je potrebné chrániť, kultivovať a v súčasnosti najmä rekonštruovať a udržiavať.
Osmdesátistránková publikace klade důraz na fotografickou dovednost slavné cestovatelské dvojice. Byla sestavena a připravena k cizojazyčnému vydání oběma autory v roce 1962. Ačkoli fotografie v knize převažují a je na ně kladen důraz více než na text, uvádí je osmistránkový esej popisující cestu a fotografování dvojice na asijské cestě v Turecku.
Víte vůbec, kde leží ten stát fantastických horských scenerií a divokého mořského pobřeží!
Pátý díl z řady knih, které mají základ v jedné z nejčtenějších rubrik časopisu Reflex, obsahuje zážitky našich krajanů z Etiopie, Ghany, Německa, Konga, Rakouska, Súdánu, Švýcarska, Turecka, Ugandy a Vietnamu.
Druhá cesta inženýrů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky vede tentokrát přes Blízký východ, monzunovou Asii, Indonésii, Japonsko a asijskou část bývalého Sovětského svazu. Dvojice legendárních cestovatelů vyrazila ve dvou vozech Tatra 805 v roce 1959 a do Československa se vrátila roku 1964.
Cestopisné črty ze zemí jižní a jihovýchodní Asie. Autor poutavě vypraví o strastech i slastech svobodného cestování po sedmi asijských zemích. Zavede vás do krásných chrámů a tisíců pagod. Za horskými kmeny, které pomalu ničí turistický průmysl. Za divokými orangutany do primárního deštného lesa.
Ve své knize autor nabízí mnoho informací o Vietnamu, který mnohokrát navštívil a procestoval od severu až k samému jihu. Popisuje cesty entomologů a zoologů, různé příhody jeho i jeho přátel po této krásné tropické zemi.
Tato kniha je nejen faktografický popis autorovy cesty po ruské zemi, ale i jeho silný osobní příběh, prožitý v duši vnímavého pozorovatele génia loci.
Kniha Tepny krajiny je literárním zpracováním stejnojmenného rozhlasového cyklu, který odvysílal Český rozhlas Olomouc a Ostrava během roku 2006.
Autoři této knihy putují moravskou a slezskou krajinou podél řek, aby podali svědectví o historii i současnosti jednotlivých lokalit v blízkosti vodních toků, o působivé atmosféře zdejších hor i nížin, lesů a luk, o místní fauně a flóře, o kulturních i technických památkách a také o pověstech a legendách, které řeky i okolní krajinu provázejí.
Podobně žijí prakticky všichni venkovští obyvatelé peruánských hor. Autorka popisuje každodenní činnosti lidí v průběhu jednoho roku (od března do prosince), tak jak je zažila. Vzpomíná na školní hodiny, drobné příhody s dětmi, na některé výlety.
V roce 1950 se francouzské expedici, vedené Mauricem Herzogem, podařil výstup na první osmitisícovku. Byla to Annapurna v nepálském Himálaji. Šedesát let po tomto průkopnickém výkonu vede na „Bohyni úrody“, jak hoře říkají domorodci, tucet různých tras a na Annapurně stanulo i několik českých horolezců.
Dietmar Grieser, rozprávač, fejtonista, hľadač stôp či literárny detektív, autor úspešných bestsellerov, zachytil vo svojej knihe Strýko z Bratislavy mnohé pútavé historky. Kniha vznikla v rokoch 2008—2009, keď autor precestoval Slovensko a hľadal rakúske stopy súvisiace s naším priestorom.
Kdyby někdo uspořádal anketu o nejrozmanitější a současně nejzajímavější zemi světa, patřilo by Peru k favoritům. Směsice jeho přírodních a historických pozoruhodností je tak dokonale „namíchaná“, až se z toho točí hlava.