Vánoce chce každý z nás prožívat se svou spřízněnou duší. A to nejen lidskou; je hezké, že lásku umíme dávat i dostávat také od čtyřnohých přátel. Pravda, někdy Vám takový chlupatý „dáreček“ vpadne do svátků nečekaně a bez ohledu na to, co jeho příchod způsobí a jak Vás tím zaskočí.
Spisovatel pohodových knížek Vlastimil Peška napsal pozoruhodnou transcendentní novelu, ve které s patřičnou nadsázkou vypráví duchařský příběh o zemřelé Jaruš. Ta se zjevuje svému muži Julkovi, aby i po své smrti stále dohlížela na bezchybný chod domácnosti, ve které zůstal opuštěný vdovec sám.
Pohledem padesátiletého vypravěče se autor retrospektivně vrací k první polovině svého života, která byla posazena především do osmdesátých a devadesátých let minulého století se vším, co k té době patřilo na malém městě na Vysočině, resp. vzdálené periférii Brna.
Kniha Dopisy do nebe volně navazuje na prózu obsaženou v předchozí publikaci Tajemství nočních myšlenek. Autor opět popisuje vlastní niterné pocity či problémy, ale také sděluje mnoho krásných zážitků a poznatků, jež se vpíjejí do života tak jako inkoust do slabého papíru.
Pokud si knihu koupíte, milý čtenáři, ocitnete se ve 25. století ve dvou různých liniích. Zatímco jednu vypráví Tifana, záhadná obyvatelka Měsíce, ve druhé poznáváme pohled na svět a citlivou duši Mariána, kluka ze Země. Na Zemi se koná běžecká soutěž, ve které mu jen o vlásek uniká vysněné první místo, odměněné pobytem na tolik obdivovaném Marsu.
Jsou okamžiky, na které si sportovní fanoušek vzpomene takříkajíc na smrtelné posteli. Pokud jde o hokej, nemůže mezi nimi chybět triumf na Mistrovství světa 1985 v Praze. Jednoznačným hegemonem byla tehdy sovětská Sborná; také Kanada a USA přivezly mimořádně silné výběry, nabité hráči, kteří se později stali legendami.
Deník malého fotbalisty je publikací, která na našem trhu dlouho chyběla, ačkoli tréninková základna našeho fotbalu je v případě předškolních a školních dětí velmi početná. Až donedávna však rodiče malých fotbalistů neměli možnost snadno, přehledně a stylově uspořádat své zápisy, dojmy a vzpomínky včetně obrazové dokumentace.
Hledáte knihu, která by vás od první stránky vtáhla do světa plného pohody, humoru a nevšedního vyprávění? Knihu, která vás nechá zapomenout na svět kolem vás a umožní vám ponořit se do příběhů, které vykouzlí úsměv a přičarují pohodu? Knihu, ke které se budete chtít vracet znovu, protože vás bude bavit?
Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.
Bájné příběhy o počátcích České země, jak je poprvé zachytil na počátku 12. století kronikář Kosmas, jsou historií rodu Přemyslovců, prvních vládců Čech. Pozoruhodný obrázek dostanete, když se podíváte na mapu a vyznačíte si jednotlivá dějiště nejstarších příběhů.
Anglie, 1850 Selina Cameronová, milá a tichá dívka, žije v malém domě u lesa a pečuje o nemocného otce, bývalého vikáře. Tak si to alespoň všichni představují… Dům však dlouhá léta střeží děsivá tajemství, která měla zůstat navěky pohřbena. Selina ví, jaký konec jí osud přichystal, a je smířená se svou rolí.
Dlouholetý editor, nakladatel a spolubesedník Miloně Čepelky Josef Pepson Snětivý říká o této publikaci, která vychází k sedmaosmdesátým narozeninám všestranného umělce a spoluzakladatele Divadla Járy Cimrmana: „Nebudu nijak originální, řeknu-li o Miloni Čepelkovi, že je ,malý velký muž‘.
Závěrečná část historicko-romantické duologie Nevěsta na útěku. Nová odhalení minulosti rodiny Russellových přinášejí komplikace, které nikdo neočekával. Ani Oliver, držící si odstup od důležitých žen svého života, ani Clara, jež ho chce přimět k usmíření a na všechno zlé zapomenout.
Atlas zapomenutých hub je výslednicí autorova více než třicetiletého, téměř detektivního a trpělivého pátrání v archívech a mezi dosud žijícími mykology-pamětníky. Bádání se zastavilo na čísle 52.
Lidi ten dům lákal – a současně děsil. V jeho zahradě rostly letité ořešáky, kterým nebylo nikdy dopřáno, aby svůj plod ve skořápce vydaly v čase zralosti. Pro Dluhonické byl svatojánský dům prokletý. „Vždyť je to proti Pánubohu,“ křižovali se, „shazovat ořechy z větví ještě nezralé… Je to jako vytlouct nedonošené dítě z lůna matky.
