Do třetice za vámi přicházím se svými pocity a postřehy. Dva roky se líhla kniha, jež doplňuje dvě předešlé sbírky. Je plná radosti ze života, který nám byl nadělen, a přesto mnohdy doplněna sarkastickým pohledem či kritikou. Kniha, kterou držíte v ruce, by vám měla přinést drobnosti k zamyšlení, možná pohled na detaily, které jsou přehlíženy.
"To se hned lépe v dnešním světě bdí, když po duši nás někdo pohladí." V této básnické sbírce najdete to, co každý potřebuje - verše k pousmání, k zamyšlení, pro dobrou náladu, či k tolik potřebnému odpočinku. Básně o lásce, srdci, drobných slzách, lidech, zkrátka… K pohlazení. Svůj příběh i poselství mají všechny.
Člověk se rád chytá stébla reality, pokud ho v rozbouřené řece šílenství zahlédne Když se to začínalo sypat, ptal jsem se sám sebe: Co se to děje se světem? Jak tohle mohou udělat? Proč to nikdo nezastaví? Ale nakonec zbyla jen jedna, základní otázka: Jsem schopen to přežít?
Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století.
Kniha Na poslední chvíli je první vzpomínkou účastníka druhého československého vojenského odboje v Edici pamětí Československé obce legionářské. Vyprávění začíná dětstvím v Sovětském svazu a stěhováním na Slovensko, kde se autor vyučil prodavačem. Po vzniku Slovenského štátu pomáhal s přechodem uprchlíků do Maďarska.
Jméno Leonid Brežněv zná u nás jistě každý, kdo zažil likvidaci reformního procesu v Československu v roce 1968. Autor poprvé přehledně mapuje celé brežněvovské období - éru "katů pražského jara".
Vesmír, ve kterém se lidé uchýlili k fanatickému vyznávání největších náboženství, nabízí spoustu skvělých obchodních příležitostí. Zvlášť, když se živíte pašováním zakázaného alkoholu a pornografie. A Daniel Kalandra je v tom zatraceně dobrý. Možná až moc, protože když se sbírají šiky v nové válce, chtějí ho mít vlivní lidé na své straně.
Adolf Eichmann - symbol takřka absolutního zla. Architekt holocaustu, který organizoval pohyb obrovského množství přecpaných železničních transportů, jejichž konečnou stanicí byly plynové komory.
Kniha předního českého autora literatury faktu je dramatickým, čtenářsky přitažlivým a mnoha dokumenty, svědectvími i osobním pátráním obohaceným pohledem nejen na válečné události, ale i do málo známého zákulisí událostí, které rámcově charakterizuje podtitul díla, přičemž si autor klade za cíl nahlédnout téma objektivně a bez jednostranného
Reformy z doby vlády císaře Mucuhita-Meidžiho (vládl 1867-1912) zasáhly většinu oblastí života japonské společnosti a nakonec výrazně přispěly k tomu, že se říše vycházejícího slunce na prahu 20. století zařadila mezi velmoci. Modernizace vedla k aktivizaci japonské zahraniční politiky, jejíž pozornost se zaměřila především na Koreu a Čínu.
Porazit Společenství, osvobodit zotročené lidstvo, získat zpátky Zemi to jsou sice záslužné cíle, ale jen odhodlání nestačí a prostředky k jejich dosažení posádce lodi Kraksna chybí. Zakázka pro vesmírnou mafii se proto nedá odmítnout. Naštěstí nevypadá složitě dostat se na místo poslední bitvy dvou vyhynulých druhů a něco speciálního odtamtud odnést.
Paříž byla na přelomu 19. a 20.
Jedním z důsledků případného vítězství nacistického Německa ve druhé světové válce měla být naprostá germanizace českých zemí, s nimiž se počítalo jako s nedílnou součástí Třetí říše. K tomu však bylo nejprve zapotřebí vyřešit tzv. českou otázku, tedy najít způsob, jakým se vypořádat s česky mluvícím obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava.
Underground - audiokniha Františka Kotlety v podobě, v jaké ho neznáte, v postapunkovém románu, futuristickém, temném a divokém jako podzemí stanic U-metra. Čte Petr Kubes, režie Helena Rytířová. Praha City je šťastné město. Deset milionů obyvatel zde přežívá díky výdobytkům moderních technologií, zatímco zbytek Evropy se propadl do chaosu.
Kniha připomíná osud srbských dobrovolníků v Rusku v letech 1914-1918. Jejich zrod v podmínkách první světové války vedl od rakousko-uherských vojáků a ruských vězňů ke vzniku dobrovolnické srbské armády, jejíž příslušníci se rozhodli uskutečnit ideu sjednocení svých krajů se Srbským královstvím.
Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960. Tou dobou už měl za sebou více než jedenáct let nespravedlivého žaláře. Kutlvašrovy paměti vypráví v souvislostech o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, které ovládlo společnost po konci války.
