Nejnovější humoristická kniha proslulého autora.
Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích.
Otevírají se před námi dveře nemocnice, abychom byli svědky těžkých i krásných okamžiků, které při svém povolání zažila autorka, zdravotní sestra Christie Watsonová. Seznámíme se nejen s hluboce citlivým portrétem jedné zdravotní sestry, ale i s mnoha lidmi, do jejichž životů při plnění svých profesních úkolů vstoupila.
NA JEDINÝ VEČER VYPNOUT. UŽÍT SI TROCHU ZÁBAVY. CHTĚLA JENOM TAK MÁLO… Říkají si májové mámy, protože se jim všem děti narodily v květnu. Dvakrát týdně se scházejí v brooklynském parku, aby se vymanily z únavné rutiny mateřských starostí a probraly spolu radosti, strach a úzkosti své nové životní etapy, která se točí kolem dětí.
Ruth Hartlandová je zkušená psychoterapeutka, ale její profesní praxe ji neuchrání před osobním utrpením. Je totiž matkou dospělých dvojčat a jedno z nich – složitý a křehký Tom, který „nikdy nikam nezapadal“ – před časem náhle zmizel. RUTH SE NEVZDÁVÁ NADĚJE, ŽE SYNA NAJDE, ČEKÁ VŠAK NA JEHO NÁVRAT TAK ÚPĚNLIVĚ, ŽE ŽIJE POUZE NAPŮL.
V Anglii bývalo kdysi zvykem, že mladí lidé, kteří měli malou šanci na úspěch ve vlastní zemi, mířili za štěstím do kolonií. A tak se například Indie stávala cílem mladíků, kteří doufali, že zbohatnou na čajových plantážích v Darjeelingu, či nevěst bez věna, které chtěly v neznámém prostředí získat manžela.
Křížové výpravy k Božímu hrobu představují nesporně jedno z nejpoutavějších témat středověkých dějin.
VYTVOŘILI JSME MÝTY, abychom sjednotili náš druh. ZKROTILI JSME PŘÍRODU, abychom získali moc. MĚNÍME ŽIVOT, abychom uskutečnili svoje nejbláznivější sny. ALE ROZUMÍME JEŠTĚ SVÝM VLASTNÍM PROBLÉMŮM? Anebo naše vynálezy odsoudí lidstvo k bezvýznamnosti? Kniha hledá odpovědi na zásadní otázku: CO ZNAMENÁ BÝT ČLOVĚKEM V DNEŠNÍ CHAOTICKÉ DOBĚ?
První česká učebnice chorvatštiny přináší kompletní přehled chorvatské. gramatiky, poznámky k výslovnosti, bohatou slovní zásobu (v rozsahu zhruba 3000 slov), nejčastější frazeologii a konverzační obraty. Texty v učebnici jsou aktuální, zahrnují hlavní oblasti života se zaměřením na chorvatskou realitu.
Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta.
Phoebe Sieglerová poprvé narazí na Charlese Heista v ošuntělém přívěsu v poušti poblíž Los Angeles. Phoebe se snaží najít pohřešovanou dceru své kamarádky a doslechla se, že Heist je mimořádně úspěšný při hledání nezvěstných lidí.
Pětadvacetileté ženy většinou nepíšou paměti, ale Michelle Elmanová toho do pětadvaceti prožila opravdu hodně. Asi by měnila s těmi, kterým život do cesty položil víc růží: Narodila se s hydrocefalem, který jí hodně kazil dětství, a musela absolvovat několik operací. Při jedné z nich jí ke všemu diagnostikovali mozkový nádor.
Hrdinkou tohoto snového, současně ale neúprosně realistického příběhu je mladá, krásná a svobodomyslná Hester, již krutě poníží závistivý dav. Příběh plný intenzivní symboliky se vyznačuje mimořádnou obrazností a prudkým spádem událostí.
V nedaleké budoucnosti jsou vybraní obyvatelé New Yorku na náklady státu geneticky upravováni a mají pak naději na mnohonásobně delší život, což jim ale přináší neřešitelné obtíže. Kdybyste si mohli vybrat, chtěli byste žít stovky let?
Třiadvacetiletá Catherine Sloperová, dcera vyhledávaného newyorského lékaře, je podle morálky vrcholného „zlatého věku“ zralá na vdávání. Je ale na soužití v páru skutečně připravená?
„Znovu a znovu mě ohromuje, jak nelidští dokážou být lidé k sobě navzájem.“ „Lidské nestvůry existují, ale je jich příliš málo, než aby byly opravdu nebezpečné. Nebezpečnější jsou obyčejní lidé, funkcionáři ochotní uvěřit a jednat, aniž by zapochybovali.“
„Nedokážu zapomenout na válku a na zánik jediné vlasti, kterou jsem kdy měl, rakousko-uherské monarchie,“ napsal Joseph Roth. „Svoji vlast jsem miloval. Umožňovala mi, abych byl současně vlastencem i světoobčanem. … Měl jsem rád ctnosti a přednosti své otčiny a dnes, kdy je mrtvá a pryč, mám rád dokonce i její chyby a nedostatky.
Černokněžník životních absurdit, stvořitel proudu příběhů, brusič třeskutých anekdot, gondoliér na rozkolísané kocábce v proudu událostí – to je Josef Škvorecký v románu Mirákl!
Řečtina je z hlediska vývojové příbuznosti samostatnou jazykovou větví. Typově však má některé společné znaky s jinými balkánskými jazyky (albánština, srbština, bulharština, rumunština). Je to např. zánik infinitivu a analytické tvoření budoucího času pomocí částice „tha“ – ?? (vzniklé ze slova „chci“ – ????
Nesmírné bohatství těchto lidí... Indiáni z kmene Osedžů patřili před sto lety k nejbohatším lidem na světě. Z obrovských příjmů, jež jim plynuly z ropy vytěžené na jejich území, si vystavěli nové domy, nakoupili luxusní automobily, najali bílé služebnictvo a děti poslali na prestižní university v USA i v Evropě.