Kniha Tajné ohně (Tři knihy básní) přináší v jednom svazku téměř souborné vydání básnického díla známé autorky. Kromě již vydaných, nedostupných a nyní nově revidovaných sbírek Neviditelné jistoty a Čas věčnost, přináší ve třetí sbírce Důkazy duše také nejnovější básně Sylvie Richterové.
Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím. Needleman čtenáře nejprve vezme do 50. let minulého století, kdy sám jako mladý student filosofie na Harvardské univerzitě nebyl ochoten přijímat žádnou religiozitu.
Oprostíme-li se od zdánlivě objektivních pout, jež nás svazují s tímto světem, pak při dostatečně soustředěné pozornosti lze vnitřním zrakem dohlédnout kamsi „za“ tento svět, intuitivním vhledem se přiblížit k samotné podstatě bytí – pocítit obdobu toho, co je možné spatřit pohledem „za“ děj našeho snu během spánku: skutečný, neiluzorní svět.
Étienne Davodeau je autorem komiksů, o světě vína toho moc neví. Richard Leroy je vinař, za celý život prakticky nepřečetl jediný komiks. Oba jsou však plní odhodlání poznat život a svět toho druhého. Proč si člověk zvolí za celoživotní náplň psát a kreslit knížky nebo vyrábět víno? A pro koho to dělá?
Druhá básnická sbírka Jana Grabce se vyznačuje sevřenější jednotou času a místa než ve sbírce předchozí. Jako by se odehrávala při procházkách únorovou Prahou. Proti tomu identita subjektu se rozpadá do změti surreálných obrazů a asociací, které vytvářejí podmanivý paralelní svět modrého betonu, hotelů a krvácejících vzducholodí.
Rostlina není živočich. Za tímto zdánlivě banálním konstatováním se skrývá skutečnost, kterou jako bychom si ani neuvědomovali, že totiž struktura rostlinného organismu se naprosto liší od naší.
Poetická pohádka o osamělém králi, kterému změní život jeden hladový a promrzlý kocour, nadchne čtenáře všeho věku. Raija Siekkinen (1953–2004) patří k nejvýznamnějším a nejoceňovanějším finským povídkářkám a autorkám knih pro děti.
Viděli jste už blanokřídlou bouchu? Drželi jste v dlani slunčítko?
„Krátké druhé století“, tedy éra pěti „dobrých císařů“ od Nervy po Marka Aurelia (96-180), představuje cosi jako římský biedermeier. Říše je „hotova“ a stabilizována, kultura se obrací k soukromému životu a k idealizované minulosti. Athény, dávno politicky bezvýznamné, se stávají hlavním městem vzdělanosti, antickým Oxfordem.
Výchozí teze knihy o spravedlnosti zní: Spravedlnost není jednou dosaženým, dokonce ani cílovým stavem, jehož má být dosaženo. Naopak, spravedlnost je nezavršitelnou hodnotou, protože svou povahou je sporem o to, jakým způsobem jí má být dosaženo.
Cílem je jít co možná nejdál až na konec sebe samého dokud nedojdete do kraje, kde se čas proměňuje v prostor, kde se věci zjevují ve své nahotě a kde vítr nemá jméno. Modrá cesta skotského básníka Kennetha Whitea je zakládajícím dílem geopoetiky, filozofického směru, lépe řečeno hnutí, dotýkajícího se základů lidské existence na zemi.
Strach. Strach prostupuje všemi povídkami, rozevírá všechny dveře, prokluzuje štěrbinami a třepí svět hrdinů. Literární prvotina Jany Vitíkové Na kusy se značně vymyká dnešní mladé „ženské literatuře“, od které již předem očekáváme zavedená schémata.
Ernst Kreidolf (1863–1956), švýcarský průkopník dětské knihy, zůstává jako malíř a ilustrátor knih nepřehlédnutelný. Když v roce 1898 poprvé vyšly jeho Květinové pohádky, stanovil tím nové standardy pro ilustrované knihy. Jeho ilustrace nás přenesou do světa pohádek a snů, kde hrají hlavní roli rostliny, motýli a přírodní bytosti.
Když dětí přicházejí na svět, často pláčou, místo toho, aby prostě jen dýchaly. Co se skrývá za jejich křikem? Je možné, že by pro dítě bylo stejně bolestné narodit se jako pro matku porodit?
Akrobat Bobi přináší lidem náhorní plošiny radost tím, že je naučí potřebě „zbytečně promarněného času“, času stráveného procházením a sledováním přírody; činí tak prostými věcmi: výsadbou narcisů místo brambor, přivedením jelena, který je záminkou k bujaré hostině, jednoduchými a téměř zapomenutými gesty ...
Básnická sbírka známé spisovatelky. Čeština nemá mnoho Čechů, kteří s ní zacházejí tak uznale a obeznale, jako tato básnířka. Ale hrát si se slovy nestačí, byť to málokdo umí. Básně této sbírky mají bolavé, promyšlené, prožité a s úsměvem utroušené poselství.
Máme tu novou sbírku Ivana Wernische, a samé nové básně! Básně ve verších, básně v próze a básně prozodicky hybridní. Experiment s formální realizací básní se poddává Wernischovu hravému géniu. A to znamená pro čtenáře čirou radost!
Proč Židé a muslimové odmítají jíst vepřové maso? Proč byly v pozdně středověké Evropě upáleny tisíce čarodějnic?
Sbírka nejen haiku nejen o kočkách.
Zralá sbírka autora, který má za sebou významné básnické a prozaické dílo. Ve svých nových verších navazuje na tradiční hodnoty české poezie, cítíme tu lyrickou hravost Wernische i Blatného. Petr Motýl je ale svébytný a svůj. Křehký a citlivý, ale také přesný v umění zachytit ve zkratce drsnou tvář skutecnosti.
