Středověký rukopis někdy připomíná veřejný prostor, v jehož středu probíhají jednání, zatímco vyměšovat se chodí stranou. Při listování mnohými kodexy se zdá, že legrace patří na okraj, a naopak doprostřed stránky se klade vážné hlavní sdělení.
Marie Terezie vévodkyně Savojská, rozená kněžna z Liechtensteina (1694–1772), byla statečná a nevšední žena, jež v mnohém předstihla svou dobu. Po smrti svého otce získala středočeská panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves, Škvorec a Plaňany.
Švýcarsko je alpskou zemí, jejíž historický vývoj byl determinován hornatým rázem krajiny či přítomností průsmyků, spojnic Apeninského poloostrova se zaalpskou Evropou.
Kniha vychází jen několik let po skončení či ztlumení jihoslovanské krize, která v poslední dekádě minulého století hluboce, většinou nepříliš pozitivně poznamenala vývoj Srbska a osudy jeho obyvatel. V tomto období přestaly být srbské dějiny pouze doménou historické vědy a předmětem zájmu relativně omezené části laické veřejnosti.
Jaká je hodnota krajiny? Jaké svědectví o středověké společnosti přináší archeologie?
Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943), český kastellolog, archeolog a vysokoškolský učitel, původním vzděláním i povoláním strojař, absolvent VUT v Brně v letech 1960-1965.
Žili v minulosti pouze "malí dospělí"? Existovalo vůbec dětství jako svébytná životní etapa? Stala se rodičovská láska, starost o děti nebo výroba hraček až výdobytkem 20. století?
Politiku jako střetávání odlišných pohledů na fungování společnosti a hospodářství je podle technokratického myšlení možné nahradit chladně racionální ekonomickou kalkulací. Stát a společnost se tak stávají jedním velkým podnikem, který spravují nepolitičtí odborníci.
„Pro tyto lidi ještě válka a s ní spojené utrpení neskončily“ napsali zástupci německy mluvících Židů z českého pohraničí v březnu 1947. Německy mluvící Židé byli často rutinně považováni za Němce a mnohdy byli vystaveni stejnému ponižování jako nežidovští Němci nejen ze strany občanů, ale i vládnoucích představitelů. Kniha Židé, nebo Němci?
Barokní knihovny patří k nejkrásnějším a také nejzajímavějším interiérům, které se z období baroka zachovaly. Jejich umělecká výzdoba vyniká především nástěnnými malbami, jejichž ikonografie je mnohdy zcela jedinečná.
Válečné zločiny spáchané nacisty a domácími kolaboranty v době druhé světové války nabyly nepředstavitelného rozsahu a rozmanitosti.
Publikace navazuje na koncepci ediční řady České dějiny, a snaží se tak především o autorské uchopení vybraných témat. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historiografie lépe než koncept, který by usiloval o syntézu.
Kdo z nás někdy nesnil o životě na ostrově? Tam, kde svítí slunce po celý rok, dívat se ze stínu olivovníku na blankytné moře, popíjet výtečné víno a poslouchat cvrkot cikád?
Život přední britské autorky 20. století Daphne du Maurier je nerozlučně spjatý s místy na jihozápadním konci Anglie, s regionem Cornwall. Autor čtenáře čtivou formou seznamuje s pozoruhodnými osudy spisovatelky, jejími knihami a s místy, kde žila a kde se odehrává většina jejích barvitých, napínavých příběhů.
Výbor z díla české lingvistky Světly Čmejrkové představuje reflexi jejích mnohostranných vědeckých zájmů, za jejichž sjednocující koncept lze pokládat dialog a dialogičnost (v nejrůznějších podobách).
Srdeční selhání je společně s fibrilací síní považováno za epidemii 21. století. Nejen farmakologická, ale především nefarmakologická léčba srdečního selhání doznala za poslední desetiletí obrovských změn.
Počátky českého státu jsou spjaty s christianizací země. Byl to v pozdním 9. století Bořivoj, první historicky doložený kníže z rodu Přemyslovců, který postavil první kostely na Levém Hradci a v prostoru Pražského hradu. Do řad světců z vladařského rodu vstoupila manželka knížete Bořivoje sv. Ludmila a Bořivojův vnuk sv.
Román se odehrává v bývalém Československu v letech 1948 až 1956. Hlavní hrdinkou je dvacetiletá dívka Věra, původem z Maďarska, která po traumatických válečných zkušenostech z Budapešti přichází plna nadějí na lepší život za prací do Prahy, a to právě v bouřlivých dnech po únoru 1948.
Jak spolu souvisí strahovský stadion, pozemková reforma, sázkové kanceláře, výstavky starého sportovního náčiní, Manifest poetismu nebo starý vídeňský šlágr Heute spielt der Uridil?
Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině.