Kniha Plasy 1981 zachycuje fotografickou výstavu, která se stala jednou z nejvýznamnějších událostí české nezávislé kultury v normalizačním dvacetiletí 1969–1989. Výstava v Plasech byla vyvrcholením tříleté výstavní činnosti v pražském Činoherním klubu, kde se na výstavách 9 a 9 & 9 představila celá jedna generace českých fotografů.
Není pravidlem, že autor, který svým prvním románem zaujme neotřelostí, hloubkou i pravdivostí, dokáže znovu zaujmout a s ještě větší silou přesvědčit, že jeho psaní není jen šikovným skládáním slov, ale především skutečným sdělením.
Obsáhlý výbor z díla významné české historičky fotografie. Kniha je rozdělena do tří částí: první tvoří studie o světové fotografii, druhá je věnována fotografii české, třetí shrnuje texty o obecných otázkách fotografie. Závěr tvoří rozsáhlé autorčiny vzpomínky na vlastní život a desítky významných osobností, s nimiž se setkala (B. Martinů, H.
Knížku půvabných veršů pro malé děti napsal básník, esejista a kulturní organizátor Ivan M. Jirous v osmdesátých letech během těžkého žaláře ve Valdicích, do něhož byl odsouzen z politických důvodů.
Druhé vydání románu, který se stal českou literární událostí (získal mj. cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.
Pátrání po stopách dějin se stejně jako u Topolových předchozích próz i v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti.
31. svazek edice Fototorst. Jan Reich (* 1942) je pokračovatelem české fotografické tradice spojené se jménem Josefa Sudka. V počátcích se věnoval zátiší, portrétu i dokumentu. Vytvořil cyklus portrétů cirkusáků a sérii mometek Paříže. Od 70. let se přiklání k fotografování venkovské a městské krajiny.
Markéta Pilátová ve svém druhém románu Má nejmilejší kniha čerpá i tentokrát z jihoamerické zkušenosti a v mimořádně napínavém příběhu téměř magického ražení nás ve směsi bájných motivů s až nepříjemně realistickým popisem jihoamerického prostředí – s jeho narkomafiemi a těžkou a nebezpečnou bídou bezbranných a přitom ozbrojených slumů –
BYL JEDNOU JEDEN SVĚT. Anebo nebyl? Fotograf Petr Hruška a básník Ivan Wernisch si pohráli se sbírkou starých kabinetek a pohlednic, vybrali některé z nich a napsali k nim víc než stovku doprovodných textů. Vymysleli si řadu příběhů – bláznivých, veselých i smutných... Tak vznikla kniha ke koukání a ke čtení.
32. svazek edice Fototorst. Jan Ságl (*1942 v Humpolci) patří k průkopníkům barevné fotografie v Čechách. Zabývá se jí od roku 1979 a už tehdy prokazoval legitimitu tohoto média navzdory většinovému přesvědčení o jedinečných výtvarných možnostech černobílého snímku.
Fotografie známého fotografa podávají svědectví o Čechách a východní a střední Evropě v posledních třiceti letech. Autorovo vyprávění o snímcích a situacích, které zachycují, zapsal a převyprávěl Jáchym, Topol.
Kniha shrnující všechny autorovy texty o legendární undergroundové skupině je doprovozena množstvím unikátních fotografií B. Holomíčka, O. Němce, J. Ságla a Abbé Libánského.
Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století.
Novela jednoho z největších latinskoamerických autorů 20. století, z jehož díla byl do češtiny již v 70. letech přeložen román Velká divočina: cesty, vtahuje čtenáře do magického světa brazilského sertaa.
Román významného českého prozaika a dramatika (1894 Josefov -1957 Mnichov), autora slavného románu New York: zamlženo, byl vydán poprvé a naposledy v roce 1954 v New Yorku. V autorově vlasti vychází nyní vůbec poprvé. Tvrdou zemí je zde míněna Kanada - země, do níž Němeček v roce 1948 odešel do exilu.
Autorka románu Aaronův skok předkládá čtenářům novou knížku povídek, jejichž hlavním tématem jsou mezilidské vztahy a dějištěm celá Evropa. Vypravěči jsou muži nejrůznějšího věku i založení.
Pátý román Petry Hůlové – autorky Paměti mojí babičce či Umělohmotného třípokoje – je román dobrodružný a až detektivně napínavý. Propojují se v něm různé doby, světadíly, kulturní prostředí, hodnotové žebříčky a povahy.
Během sedmi dnů srpna 1968 pořídil tehdy třicetiletý Josef Koudelka jedinečnou sérii fotografií zachycujících invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kterou se později podařilo tajně vyvézt ze země. Jeho fotografie byly agenturou Magnum Photos zveřejněny k prvnímu výročí invaze roku 1969 v mnoha mezinárodních časopisech, aniž bylo uvedeno autorovo jméno.
Román známého písničkáře, básníka a publicisty, současného předsedy Českého centra Mezinárodního PEN-klubu, je mozaikou československého osudu dvacátého století s akcentem na jeho druhé polovině a s přesahem do současnosti. Je poskládán z drobných všednodenních obrazů na půdorysu rodinného příběhu.
Kniha představuje v úplnosti literárně-kritické dílo významného autora časopisu Tvář, dnes známého politologa Bohumila Doležala. (www.bohumildolezal.cz) z let 1964-1970. Doležalovy kritické články, zejména o české poezii, vzbudily již ve své době mimořádně prudké odmítavé reakce a tato dráždivost Doležalova kritického psaní trvá dodnes.
