Děj knihy se odehrává ve chvíli, kdy se Helena – matka dvou dětí – chystá do nemocnice na operaci a zároveň se dozvídá o záměru svého muže začít podnikat. Přichází manželská krize, která postupně přeroste v rozpad rodiny. Když se k Heleně obrací zády i její milovaný syn, ocitá se na dně svých sil.
Octave Levavasseur, jehož paměti právě držíte v rukou, byl po většinu svojí vojenské kariéry Neyovým pobočníkem, což se samo o sobě rovnalo vyznamenání a uznání odvahy, neboť maršál chtěl od svých důstojníků totéž, co od sebe, a mnohdy šlo o smrtelně nebezpečné akce. V jeho memoárech proto najdete příběhy dramatické a poutavé.
Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR.
Knížka pro sváteční chvíle skládá ve svých příbězích mozaiku šťastných, ale i smutných osudů, které se nevyhnou ani vánočnímu období, kdy si obzvlášť přejeme, aby se v našich duších usídlil klid, pocit přátelství a lásky. O této naději se dočteme v příbězích oblíbených autorů první poloviny minulého století.
Když jsem potkala svého prvního kluka, zajiskřilo to mezi námi na první pohled. Ztratila jsem hlavu a zaslepeně dělala vše, co po mně Oskar chtěl. On se do mě zamiloval. Ale co já? Jednalo se o lásku, nebo zamilovanost?
Publikace přibližuje letecké boje na hlavním válčišti španělské občanské války. Tedy nad frontovými liniemi, které se na jaře roku 1937 táhly od pobřeží Středozemního moře na jihu dále do vnitrozemí, krajinou Andalusie a Extremadury, procházely přímo okrajem Madridu, vedly přes pohoří Guadarrama, protínaly Aragonii a končily na severu u hranic s Francií.
Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.
Ve třinácti poutavých povídkách Boží muka se Karel Čapek soustředí na události vymykající se lidskému rozumu, přemýšlí o věcech záhadných, nepochopitelných, zdánlivě nerozluštitelných. Ve všech povídkách však nalezneme Čapkův laskavý a chápající pohled na člověka a jeho často podivné chování.
Vyprávění o zhýčkané a rozmazlené maloměstské krásce, která se jen zvolna zbavuje svého sobectví. A jak už to u Javořické bývá – také vyprávění o lásce. Nové vydání prózy z pozůstalosti!
Obyčejný život je jakýmsi životopisem na první pohled obyčejného člověka, v němž on sám vzpomíná, hodnotí své životní šance a postupně objevuje skryté podoby své vlastní osobnosti i svého nitra. Obyčejný život, Hordubal a Povětroň patří k vrcholům tvorby Karla Čapka.
Kniha popisuje nejen krásy sopečných ostrovů, kde se příroda rychle mění, ale i nebezpečí cest a prožitků, bez kterých by se člověk nejraději obešel, ale kterým se prostě někdy nevyhne. Nechybí ani nevysvětlitelné příhody, ani úsměvné momenty při setkání se zvířaty. Kniha je doplněna 80 černobílými a barevnými fotografiemi.
Bezflinťáci stejně jako myslivci se snaží získat úlovek a trofej. Na rozdíl od myslivců je však jejich zbraní fotoaparát či kamera.
Vlasta Pittnerová v tomto díle zachytila obraz způsobu života na malém městě v 18.-19. století.
Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku.
Kniha Pytlácké večery nevypráví jen o pytlácích, ale také o jiných mysliveckých zážitcích z lesů a polí na Drahansku. Popisuje úspěšné i neúspěšné lovy a zejména pytláckou bezohlednost. Kniha také líčí krásu lesů, lesních údolí i nezapomenutelné chvíle mysliveckých lovů.
Kniha je pestrý soubor povídek o myslivcích a lidech z prostředí slovenských hor, valašských pasek a moravskoslovenských kopanic. Jde o beletristický popis, jak provozovali myslivci minulého století své myslivecké vášně a záliby.