Dvojice autorů, první archeolog a historik, druhý numismatik, poutavě popisuje, jak z několika stručných zmínek v dobových pramenech postupně narůstal a stále košatěl příběh údajně „konkurenčního“ knížecího rodu Přemyslovců, jeho strmého vzestupu a náhlého pádu.
Dlouho očekávaný pandán k Encyklopedii českých klášterů sestavil početný kolektiv předních odborníků, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají a s výjimkou jediného autora a koordinátora působí na Moravě.
Svým pojetím, rozsahem i úvodem je to vlastně první encyklopedická příručka věnovaná jednotlivým písemným systémům (a jejich varietám), která vychází v češtině. Zahrnuje všechny písemné systémy užívané v prostoru Evropy, Kavkazu a oblasti helénského vlivu (mj.
Náš přední rusista T. Glanc (mj. ředitel Ústavu východoevropských studií na FF UK v Praze) se ujal zpracování průřezové, esejisticky psané encyklopedie, která se tentokrát vedle literatury zabývá i dalšími uměleckými obory, a to divadlem, filmem, ale především výtvarným uměním.
Autor se zabývá nejen vznikem a popisem známých i méně známých gotických památek církevního i profánního účelu, a to i mimo historické centrum, tedy na celém území dnešní (velké) Prahy, ale přináší i nové pohledy na vývoj půdorysů především kostelů a chrámů.
Nakladatelství Libri požádalao Rudolfa Neškudlu, aby se pokusil toto téma zpracovat jinak.
Čtvrtý díl encyklopedie přináší dokončení popisu technických památek v abecedně řazených lokalitách Š a Ž. Připojen je také seznam specializovaných muzeí, expozic, skanzenů a veřejnosti přístupných technických památek. Zakončen je pak slovníkem významných osobností a průkopníků techniky v Českých zemích.
Jejich zlomky se pravidelně nacházejí při archeologických výzkumech. V našich muzeích jsou desetitisíce zlomků i celých reliéfů. Autoři vytvořili studii o téměř 1 400 kachlových reliéfech vyskytujících se na našem území v období mezi roky 1 300 až 1 600.
Práce uvádí jednu z klíčových otázek soudobé literární archeologie. Odkrývá vztahy a souvislosti mezi technikami literární tvorby a mechanismy historického myšlení. V kontextu první velké krize historismu na přelomu 19. a 20. století stopuje osudy tradičního historického románu a hledá zdroje inovací, jež do historických reprezentací vnesla literární moderna.
Ředitel Slezského ústavu v Opavě Rudolf Žáček sestavil čtivě psanou příručku, která v chronologicky řazené podobě mapuje dějiny Slezska od nejstarších dob po současnost. Text je psán čtivě, s důrazem na politické dějiny, ale neopomíjí ani dějiny ekonomické a kulturní.
