Korespondence Bohuslava Reynka (1892-1971), editory připravovaná přes dvě desetiletí, pokrývá život Reynka básníka, překladatele a grafika.
Kniha podává ucelený přehled o problému národnostních menšin v meziválečném Československu, a to zejména o právních aspektech. Vedle historického vývoje zaměřeného na vznik právních norem je prozkoumáno mj. jazykové právo, úprava menšinového školství, otázka autonomie i další právní problémy.
Kniha přináší v českém i mezinárodním kontextu první soustavné srovnání systémů národní parlamentní kontroly záležitostí EU, jež zahrnuje všech 27 současných členských států.
Jedna z nejúspěšnějších českých beletristických knih šedesátých let minulého století, Bubáci pro všední den Karla Michala, se proslavila originální satirou namířenou na každodenní realitu v komunistickém Československu 50. a 60. let.
V roce 2011 uplynulo 100 let od založení Kanceláře Slovníku jazyka českého - pracoviště, jež se stalo bezprostředním předchůdcem dnešního Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
Poslední sbírka Karla Šiktance Čistec je napsána se stejnou naléhavostí jako Nesmír, za nějž básník obdržel cenu Magnesia Litera. Ilustrace jsou opět dílem Jana Koblasy.
Kniha o teologii církve Johanna Adama Möhlera (1796-1838) nás přivádí do období osvícenství a romantismu, jež tvoří myšlenkové předpolí duchovního vývoje 19. a 20. století. Na tomto švábském teologovi, který patří ke generaci zakladatelů tzv.
Publikace je určena profesionálním pomáhajícím, kteří neabsolvovali výcvik krizové intervence, avšak ve své praxi se dostávají do kontaktu s lidmi v závažných situacích a krizích. Jak jednat v roli pomáhajících prvního kontaktu? Jakým úskalím se vyhnout?
Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky vyšel poprvé v roce 1942 a od té doby se dočkal více než dvaceti vydání v českém jazyce a byl přeložen do několika světových jazyků.
Peter Burke, emeritní profesor kulturní historie na univerzitě v Cambridgi, touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začne psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné c. a k. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař bolševickou revoluci.
Monografie vznikla za spolupráce praktických a posudkových lékařů a těmto odbornostem je také zejména určena. Poznatky a informace zde uvedené však představují užitečnou pomůcku pro činnost i dalších lékařů, zdravotníků a odborníků působících v sociálním zabezpečení.
