Autor, od mládí vášnivý pozorovatel přírody, píše ve své knize Ze stínů karpatských pralesů s láskou a zaujetím „letopisy“ lesních tvorů, jež sám poznal a jejichž život odpozoroval. Příběhy nejsou vymyšleny, jejich hrdinové skutečně žili. Jen chybějící spojovací události jednotlivých příhod jsou spojeny literárním tmelem romantiky.
Barče už je patnáct, studuje na střední zemědělské škole obor jezdectví a spolu se svou nejlepší kamarádkou Gábinou touží po jediném – stát se profesionální jezdkyní a vyhrát nějaký hodně velký a významný závod, nejlépe rovnou Velkou pardubickou. Časem ale zjistí, že v životě existují i mnohem důležitější vítězství.
Knížka přináší dojemné příběhy prostých lidí, kteří touží po životě naplněném láskou, pohodou a štěstím, ale úskalí, které jim život klade do cesty, je někdy nad jejich síly. Přesto se však své touhy nevzdávají a odhodlaně se nesnázím staví na odpor.
Návštěva jakékoliv země obohatí člověka nejen o nečekané zážitky, ale zůstane uchována v jeho mysli nekonečně dlouhou dobu – zvlášť když je to poprvé. O to víc se ale tyto prožitky znásobí, když jsou spojeny s atavistickými pudy získanými po předcích – a to je především lov jako takový.
Příběh o tom, jak se liška, jezevec, jelen, datel, medvěd a divočák rozhodli chránit svůj les, aby zůstal krásný a čistý. Nebylo to jednoduché, ale společnými silami se jim to přece podařilo.
Pomocí jednoduchých postupů můžete nakreslit zvířátka. Kreslení je od základního náčrtu po konečný tvar.
Zuzanku si po tragické události v rodině odváží babička na venkov. Zuzka se tam musí postupně vyrovnávat nejen s bolestnými vzpomínkami na život v harmonické rodině, ale také s novým prostředím ve škole. Není to pro ni vůbec jednoduché. Postupně si však získává nové přátele a také se jí splní její dávný sen.
V této útlé knížce jsem se snažil mimo popisování lovů upozornit na některé nešvary naší doby, např. na otázku fanatické ochrany některých druhů živočichů, kteří ochranu nepotřebují a začínají škodit (kormorán, bobr). Dále je to otázka kůrovce nejen na Šumavě a naprosto nesmyslné likvidování kleče ve vrcholových partiích Jeseníků.
Tentokrát věnovaný událostem od Caesarovy smrti do poslední čtvrtiny 1. století našeho letopočtu. Jde zde o válku Octaviána a Marca Antonia s Brutem a Cassiem, Caesarovými vrahy, která skončila bitvou u Pharsalu, o války druhého triumvirátu a jeho rozpad, po němž následoval boj, který skončil námořní bitvou u Actia.
Knížka Milostné románky přináší pohodové čtení o lásce ve všech jejích proměnách, o lásce, která přináší štěstí i zklamání, která dokáže zásadně změnit lidské osudy. Povídky oblíbených autorů první poloviny minulého století nám o tom mohou poutavě vyprávět.
Malé myšky přespávají ve skořápkách vlašských ořechů, pavouček se naučí péct chleba a bábovky a sova navštíví se svými kamarády soví knihovnu. A všichni díky společně postavené peci ve zdraví přečkají zimu na staré půdě stodoly stojící kdesi na Šumavě.
Knížka přináší nový výběr nejoblíbenějších lidových říkadel.
Vstupme prosím tam, kde kouzelná příroda naší milované krajiny dokáže rozezvučet duši nezdolným a úžasně posilujícím vědomím češství. Vejděme spolu tiše do polesí Bílý Potok, do rozlehlých a majestátných lesů, a za starostlivého dohledu samotného Pradědu se kochejme krásou úžasné přírody. Večer na lovecké chatě pak bude jistě o čem vyprávět.
Poutavý příběh vypráví o soužití věkově nerovného páru – starší ženy a podstatně mladšího muže. Nejprve se zdá, že v tomto případě „láska hory přenáší“. Posléze se však tvrdá realita ukáže v plné nahotě.
Povídky Vlasty Pittnerové přinášejí vždy poutavé líčení osudů obyčejných lidí, kteří zápasí se životem podle toho, v jakém prostředí byli vychováni. Hrdinové příběhů hledají sílu smířit se s osudem, který změnit nedovedou, přesto ale neúnavně zápasí o trochu lásky a kousek prchavého štěstí.
Kniha Páni od stavu poutavě líčí těžký život soukeníků na Moravě. Vypráví nejen o jejich práci, která jim zajišťuje obživu, ale hlavně o lásce, zradě, zklamání a o úsilí vyrovnávat se s následky, které jejich jednání přináší.
Kniha obsahuje dvě detektivní povídky. Jsou to Ištarummin pláč a Smrt v bít-kárim.
Podkladem pro vznik cestopisu byla diplomatická mise družiny, vedené panem Lvem z Rožmitálu v letech 1465–1467, vyslané králem Jiřím z Poděbrad. Výpravu popsal účastník poselstva Václav Šašek z Bířkova pod názvem Deník o jízdě a putování Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa.
Příběhy z drahanských vrchů, je kniha povídek, která vypráví o tom, co prožil autor v malebné kráse lesů na vrchovině. Příběhy, které nejdou zapomenout a zůstaly v jeho myslivecké duši, jak sám říká. „Čerstvá a květinami provoněná lesní rána, zadumané tiché večery a jasné měsíční noci. Více si myslivec ani nemůže přát.
