Druhé přepracované a rozšířené vydání znovu provází čtenáře rakouskou metropolí. Částečně splácí velký dluh, který stále máme vůči hlavnímu městu našeho jižního souseda, kterým prošly statisíce našich krajanů, přičemž mnozí z nich získali světovou proslulost, a které bylo donedávna jakoby stranou zájmu.
Kniha popisuje vývoj řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se z nevelké řeholní komunity stal zásadním hybatelem barokní kultury. S podporou velmistra řádu Františka Matouše B?
Benediktinský mnich Anselm Grün a český filozof náboženství Tomáš Halík, kteří patří k nejčtenějším autorům současné spirituální literatury v Evropě, napsali společnou knihu.
Nové Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků, kteří v jedenácti kapitolách a v chronologicky vymezených celcích-Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19.
Matěj Poláček, který v meziválečném období pracoval nejprve jako dělník, poté jako stavbyvedoucí na rozmanitých německých projektech v Africe a v Jižní Americe, po sobě zanechal deníky a také sepsané vzpomínky.
Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity.
Po úspěchu knihy Na co se to vlastně díváme předkládá Will Gompertz anekdotický pohled na to, co si představujeme pod pojmem umělecká tvorba či tvůrčí způsob života. Kniha není návodem jak odhodit dosavadní rigidní a nudný způsob existence a napodobit slavné protagonisty umělecké bohémy.
Kniha přibližuje významné hodnoty českého lidového umění a tradic z pohledu běhu času. Sleduje dvě základní linie, průběh lidského života a kalendářního roku. Zároveň odkrývá rozdílnost dvou linií studia lidové kultury, okruh materiálních a duchovních statků.
Autorka známého knižního cyklu KAM ZNAČKY NEVEDOU přináší ve čtvrtém dílu své nové cestovatelské řady Z PRAHY VŠEMI SMĚRY další náměty k nevšedním výletům doslova „do všech světových stran“ z hlavního města.
V postmoderních časech už nejspíše neobstojí pouhé pozitivistické, byť třeba i dobře míněné, výčty nejrůznějších fakt i „fakt“, ale je třeba věnovat pozornost také interpretacím a jejich podmíněnosti a hodnověrnosti.
V dějinách české architektury je jen málo postav, které by byly srovnatelné s vášnivým stavebníkem, jakým byl Albrecht z Valdštejna.
Kniha je první původní českou syntetickou prací o dějinách Makedonie od antiky přes středověk až do současnosti. Ukazuje složitý vývoj oblasti, která v minulosti sice nikdy neměla ani konkrétní hranice, ani jasně etnicky definované obyvatelstvo, avšak přesto má svou bohatou historii.
Území města ležícího na soutoku Labe a Orlice bylo osídleno už v prehistorických dobách. Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen. Za husitské revoluce se postavil na stranu Jana Žižky, k dalšímu rozvoji došlo v době poděbradské. Do 16.
Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19.
Dopisy Karla Havlíčka odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní.
Příbram byla během své písemně doložené existence (od roku 1216) téměř 500 let zároveň centrem dolování, a to stříbrné, železné a nakonec i uranové rudy. Díky těžbě stříbra a doprovodných kovů se někdejší (arci)biskupská Příbram stala roku 1579 královským horním městem.
Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území.
Stejně jako Lipany nebo Bílá hora nebyla ani tzv. normalizace jen temnou skvrnou na našich dějinách. Chceme-li na toto historické období pohlédnout bez předsudků, musíme obrátit pozornost od samotné represe ke společenským silám, které diktaturu držely pohromadě.
Sedm portrétů osobností, které utvářely spolu s Karlem Havlíčkem atmosféru politického, veřejného a kulturního života ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století v souhlasném i opozičním pojetí.
Kapverdské ostrovy rozložené ve velkých plochách východního Atlantiku se staly nezbytným orientačním bodem a zásobovací stanicí flotil v „atlantské epoše“ evropské expanze a budování obchodu mezi Evropou, Afrikou a Amerikou. V dějinách světa sehrály významnou roli také ty oblasti a státy, které nevynikají na mapách svou velikostí.