Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.
Kniha „Raní Indoevropané v Centrální Asii a Číně“ provádí čtenáře cestou napříč časem podél Hedvábné stezky minulosti. Mnoho vědců se pokoušelo najít stopy jazykových kontaktů mezi populacemi tohoto rozsáhlého regionu, ale Blažek a Schwarz jsou prvními, kteří představili velkou syntézu důkazů o vzájemné interferenci jazykových komunit minulosti.
Cyril Horáček (1862–1943) byl národohospodář a profesor politické ekonomie na právnické fakultě české univerzity v Praze. Po vzniku Československa se za agrární stranu aktivně angažoval v politice. V roce 1919 byl krátce ministrem financí a v roce 1920 se stal historicky prvním předsedou senátu Národního shromáždění.
Černá Hora odjakživa ležela na rozhraní říší, civilizací a náboženských okruhů, po staletí se v tomto prostoru stýkali a potýkali pravoslavní, muslimové i katolíci. Černohorská státnost sahá do dob dukljanského království, které si v 11. století vybojovalo nezávislost na Byzanci.
Dialogy pražského tiskaře Mikuláše Konáče z Hodíškova (z let 1511 a 1515) a Jana Stanislaida (1515) spolu s polemikou Mikuláše z Poříčí (1522) podávají vzácné svědectví o stavu českého utrakvismu před vystoupením Martina Luthera a krátce po něm. Edice čtyř Konáčových tisků ilustruje formování směrů nazývaných později staroutrakvisté a novoutrakvisté.
Antická mytologie tvořila nezastupitelnou součást barokní nástěnné malby, neboť se stala očekávatelnou formou (nejen) světské reprezentace, plníc tak prostory většiny zámeckých a palácových rezidencí.
Druhé přepracované a rozšířené vydání znovu provází čtenáře rakouskou metropolí. Částečně splácí velký dluh, který stále máme vůči hlavnímu městu našeho jižního souseda, kterým prošly statisíce našich krajanů, přičemž mnozí z nich získali světovou proslulost, a které bylo donedávna jakoby stranou zájmu.
Kniha popisuje vývoj řádu křižovníků s červenou hvězdou, který se z nevelké řeholní komunity stal zásadním hybatelem barokní kultury. S podporou velmistra řádu Františka Matouše B?
Benediktinský mnich Anselm Grün a český filozof náboženství Tomáš Halík, kteří patří k nejčtenějším autorům současné spirituální literatury v Evropě, napsali společnou knihu.
Nové Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků, kteří v jedenácti kapitolách a v chronologicky vymezených celcích-Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19.
Matěj Poláček, který v meziválečném období pracoval nejprve jako dělník, poté jako stavbyvedoucí na rozmanitých německých projektech v Africe a v Jižní Americe, po sobě zanechal deníky a také sepsané vzpomínky.
Druhý díl edice deníků českého historika Josefa Kalouska přináší zápisky z období od roku 1866 do konce jeho života. Záznamy začínají událostmi prusko-rakouské války a pruskou okupací Čech, kdy Kalousek dokončil svá studia na filozofické fakultě pražské univerzity.
Po úspěchu knihy Na co se to vlastně díváme předkládá Will Gompertz anekdotický pohled na to, co si představujeme pod pojmem umělecká tvorba či tvůrčí způsob života. Kniha není návodem jak odhodit dosavadní rigidní a nudný způsob existence a napodobit slavné protagonisty umělecké bohémy.
Kniha přibližuje významné hodnoty českého lidového umění a tradic z pohledu běhu času. Sleduje dvě základní linie, průběh lidského života a kalendářního roku. Zároveň odkrývá rozdílnost dvou linií studia lidové kultury, okruh materiálních a duchovních statků.
Autorka známého knižního cyklu KAM ZNAČKY NEVEDOU přináší ve čtvrtém dílu své nové cestovatelské řady Z PRAHY VŠEMI SMĚRY další náměty k nevšedním výletům doslova „do všech světových stran“ z hlavního města.
V postmoderních časech už nejspíše neobstojí pouhé pozitivistické, byť třeba i dobře míněné, výčty nejrůznějších fakt i „fakt“, ale je třeba věnovat pozornost také interpretacím a jejich podmíněnosti a hodnověrnosti.
V dějinách české architektury je jen málo postav, které by byly srovnatelné s vášnivým stavebníkem, jakým byl Albrecht z Valdštejna.
Kniha je první původní českou syntetickou prací o dějinách Makedonie od antiky přes středověk až do současnosti. Ukazuje složitý vývoj oblasti, která v minulosti sice nikdy neměla ani konkrétní hranice, ani jasně etnicky definované obyvatelstvo, avšak přesto má svou bohatou historii.
Území města ležícího na soutoku Labe a Orlice bylo osídleno už v prehistorických dobách. Na konci 10. století se Hradec stal knížecím sídlem, roku 1225 svobodným královským městem, pak věnným městem českých královen. Za husitské revoluce se postavil na stranu Jana Žižky, k dalšímu rozvoji došlo v době poděbradské. Do 16.
Třebaže velkoměšťanské židovské rodiny tvořily počátkem 19.