Esejista, filosof, básník a vášnivý abolicionista Henry David Thoreau se do dějin americké literatury a kultury zapsal především autorstvím popisu svého dvouletého pobytu v chatce na březích rybníku Walden a eseje Občanská neposlušnost.
Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host. Jeho přirozenost mu neumožňovala vstoupit do kruhů oficiální literatury, dbát o publikování a šíření svých textů.
Vůbec poprvé vychází v českém překladu kompletní vydání francouzské revue Le Grand Jeu (Vysoká hra), časopisu stejnojmenné skupiny, jejíž aktivity od konce roku 1927 do listopadu 1932 představují jedno z největších duchovních dobrodružství dvacátého století. Mezi zakládající členy patřil i vynikající český malíř Josef Šíma, žijící od r.
Autor knihy povídek Tady a tam vypráví zvláštní příběhy, který zachycují svět i s jeho logikou nerozumění... Na pozadí často záměrně nedopovězených příběhů vstupují na scénu metafyzické stroje, které vnášejí do děje nepředvídatelné zvraty.
Kafka je virtuozem dvojité negace: nejistotu obsaženou již v každodenním úzu – co není nepravda, nemusí ještě být pravda – opakovaně využívá jako součást lstivé strategie.
Švýcarský terapeut C. G. Jung nazývá církevní rok terapeutickým systémem. Církevní rok se svými svátky dotýká významných otázek lidské duše a umožňuje nám kontakt s rytmem naší duše, abychom každým rokem dále rostli na vnitřní cestě zrání, uzdravování a proměny.
Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona.
Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována jedna z kapitol.
Legenda o rytíři Parsifalovi a hledání sv. Grálu, která spadá do okruhu pověstí o králi Artušovi, patří k právem k pokladům evropské literatury.
Oblíbená autorka bestselerů a přispěvatelka deníku New York Times Barbara Sherová označuje lidi s podobným jedinečným typem mysli „obhlížitelé“. Namísto ponoření do jediného zájmu obhlíží obzor, dychtiví zkoumat všechno, co vidí.
Poutník a mnich Santóka Taneda (1882–1940) zosobňuje tradiční zenové hodnoty jednoduchosti, osamění a pomíjivosti. Jeho poezie zrcadlí život plný protikladů. Osamělé souznění s přírodou střídají okamžiky hlubokého lidského sblížení. Přísná chudoba se zvrtne do bezuzdného hýření. Okamžiky klidu a odevzdání se promění v bouři emocí.
Tři hry o něčem jiném se hlásí k dnes menšinovému žánru knižního dramatu a tak – ač se týkají stavu současného světa – si mohou dovolit nebulvární téma. Jsou konfrontacemi typu: obraz a skutečnost, morálka současné reality a etika vyššího řádu, průsečík východního a evropského pohledu „za“ běžnou zkušenost.
V našem každodenním životě existuje jen málo věcí tajuplnějších, než jsou samohlásky; jen málo věcí významnějších než tyto formy, jimiž utváříme svou řeč.
Černý jelen (1863–1950) z kmene Siouxů, syn Splašeného koně, svatý muž a „strážce posvátné dýmky“ patří k mimořádným mužům své doby ve věcech náboženské víry i praxe.
Vypravěč se po letech vrací do nejmenovaného rodného tropického města a vzápětí je pohlcen prostředím, v němž protagonisté příběhu přežívají jen díky almužně za služby poskytované sexuálním turistům z Evropy.
Žijeme všichni v jednom světě a všichni sníme, doufáme, a pak děláme chyby a stárneme. Tak jako postavy povídek ze sbírky Odraz ode dna, které mají jedno společné: blíží se ke dnu a možná se od něj odrazí, možná ne. Autorčin strohý styl poukazuje na všednost života, ale zároveň je z něj cítit naléhavost.
V autobiografické stati z pozůstalosti Proměna krve známý německy píšící autor souvisle popisuje svůj duchovní vývoj a zabývá se okultními otázkami. Jedná se o vzácný text, který doposud v češtině nevyšel; nejspíše je zlomkem plánované autobiografické knihy Styx, na níž podle svých slov Meyrink pracoval v letech 1927 až 1929.
Jan Grabec se v knize "Odvahy se dostává" snaží znovustvořit osobní mýtus prvního setkání s ruchem velkoměsta, do kterého náhle vpadají vzpomínky na dřívější ideální krajinu dětství. Autor nenabízí vyhrocenou a drásavou poetiku, ale uměřený jazyk, delikátní obraznost a lehký přídech ironie.
Volnost a svoboda mají širokou škálu spojitých významů od opojných schopností těla přes všehoschopnou mysl Londonova tuláka po hvězdách po společenský až politický obsah. Všechny tyto významy mají mnoho podobných vnitřních vlastností a každý z nich má svou cenu, bez jejíhož zaplacení se nevyjeví.
Zdravovědný spis O zachování dobrého zdraví (De conservanda valetudine) z roku 1576 je dílem severoněmeckého šlechtice, politika, humanisty a mecenáše Heinricha Rantzaua (Rantzovia, 1526–1598), autora řady děl a muže s hlubokým zájmem o vědy, jenž se přátelil s významnými učenci své doby, mj. s dánským astronomem Tychonem Brahe.
