Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.
Tři příběhy Nesvatí svatí současného španělského spisovatele Eduarda Mendozy, které vešly do knížky Nesvatí svatí, napsal autor v různých obdobích svého tvůrčího rozmachu. V prvním příběhu rozkrývá autor lidskou malodušnost a přetvářku. Ve druhém pokrytectví, v němž žijí jednotlivci i společnost.
Určitě by vás zajímalo, co znamená ten oddaný, příslovečně psí pohled. Jasně, miluje vás, proto tak vášnivě mává ocasem a sliny mu odkapávají ve tvaru srdce. Jen si občas splete vaši postel se svým pelechem, sem tam něco zašantročí, zato lednici najde vždy spolehlivě… Nebo je to celé jinak?
Připomeňte si s dětmi známé lidové písně, říkadla, básničky i tradiční hry, které sestavila zkušená pedagožka Jiřina Rákosníková. Hravé texty doprovází půvabné ilustrace akademického malíře Jana Kudláčka. Sbírka je navíc doplněna melodickými pokyny a notovými zápisy. Domácímu muzícírování tak nestojí nic v cestě!
Písničky, říkadla, básničky i tradiční hry nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. Sbírku nejoblíbenějších textů lidové slovesnosti sestavila pedagožka Jiřina Rákosníková s pomocí malíře Jana Kudláčka a hudebníka Jiřího Pavlici. Nechybí ani půvabné ilustrace či notové záznamy.
Historický román slavného finského spisovatele Miky Waltariho pojednává o navýsost dramatickém okamžiku lidských dějin – o ukřižování Ježíše Krista. Vypravěčem románu je Říman Marcus Manilius Mezentianus, který se před nešťastnou láskou uchyluje do vřavy Jeruzaléma a stává se zde svědkem Ježíšovy smrti.
Srovnání dvou radikákálních myslitelů současnosti, ruského postfašisty Alexandra Dugina a amerického postanarchisty Hakima Beye. Politolog Ondřej Slačálek, básník Adam Borzič a literární vědkyně Olga Pavlova zasazují myšlení těchto zdánlivě protikladných autorů do historického, politického, spirituálního a literárního kontextu.
Slovník filosofických pojmů přístupnou formou přibližuje tu oblast vědění, která je dnes nejdůležitější – sahá k pramenům lidského života a veškeré existence.
Syndrom vyhoření je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. Tuto knihu napsal známý psychiatr MUDr. Radkin Honzák pro lidi, kteří jsou pod silným tlakem stresorů a mohli by se kandidáty vyhoření poměrně snadno stát.
„Všichni žijem v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým.
Románový debut Američanky Hillary Jordanové je zasazen do osobitého prostředí mississippské delty, plné bavlníkových plantáží a všudypřítomné rasové segregace. Příběh nás přivádí do roku 1946 na odlehlou farmu bělošské rodiny McAllanových, jíž vládne pevnou rukou otec Henry.
Wodehouseovi čtenáři už znají Valley Fields, idylické londýnské předměstí, kam se uchylují méně majetní členové Klubu trubců a lidé bažící po životě stranou velkoměstského kvasu. Jeho dočasnými obyvateli se stali i počestný Freddie Widgeon, jeho sousedka Sally a americký párek zločinců menšího formátu, manželé Molloyovi.
Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf.
Hvězda Jana Dismase Zelenky začala zářit teprve ve 2. polovině 20. století, kdy se Zelenka ocitl v malém, ale významném koutku hudebního kánonu, stal se totiž středem pozornosti hobojistů a fagotistů. Proč však zůstával významný český skladatel barokní hudby, jejž znal a obdivoval i Johann Sebastian Bach, tak dlouho ve stínu jiných?
Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, je českému čtenáři s výjimkou drobné studie o Šabatu dosud neznámý.
Mladá Polka Kasia, americká herečka Caroline a německá lékařka Herta – osudy těchto tří žen mají společný jmenovatel – Ravensbrück. V ženském koncentračním táboře byla Kasia jednou z těch, které se staly pokusnými králíky nacistických doktorů. Díky těm, jež pobyt v Ravensbrücku přežily, se zvěsti o obludných operacích dostanou do světa.
Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ.
V románu Samuraj (1980) navázal Šúsaku Endó na svou doposud nejúspěšnější knihu Mlčení (1966, česky Vyšehrad 1987 a 2017). I v Samurajovi se významný japonský prozaik 2. poloviny 20. století vrací do období střetávání Japonska a japonské kultury s evropskými mocnostmi a křesťanstvím.
Blíží se květen roku 671 a v Cashelu, hlavním městě irského království Mumanu, se chystá velká pouť na oslavu svátku Bealtaine. Do města míří zástupy návštěvníků a řady vozů, mezi nimi i družina kejklířů, kteří se mají postarat o zábavu.
O Bibli řekl americký spisovatel William Faulkner, že je to „kniha lidského rodu“. Vystihl tak význam slovesného odkazu, který po tisíciletí promlouvá k lidem na celém světě. Přestože se v Bibli stále mluví o Bohu, děje se tak vždy v rozhovoru s člověkem.