Mons. Josef Mixa (* 1925) je jednou z nepřehlédnutelných kněžských osobností současnosti. U příležitosti jeho 90. narozenin noviny psaly, že jde o nejstaršího aktivně působícího kněze v Čechách. Úctyhodný je on sám, ale i zástup lidí, jimž se nesmazatelně vepsal do života.
Dítě dnes stojí ve středu pozornosti m ožná víc, než by bylo zdrávo. Je tomu tak z více důvodů. V Evropě přibývá jedináčků a děti se stávají "vzácným zbožím". Ale narůstá též rodičovský narcismus, který s sebou nese jak přílišnou touhu po tom, aby děti vynikly a byly úspěšné, tak i schopnost klást na ně zdravé nároky a vést je k zodpovědnosti.
Zhasl nedokouřenou cigaretu a pohledem se ještě rozloučil se svými obrázky. Jeden z dozorců si od něj převzal napsané dopisy. Pak byl odveden do dvorku v rohu zadní budovy věznice… Soudce mu přečetl rozsudek státního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a přípis prokuratury o zamítnutí milosti. P. Jan Bula ho nevnímal.
Sedmero skutků milosrdenství se v církevní tradici ustálilo na základě Ježíšovy řeči o posledním soudu; ve středověku bylo ke skutkům tělesného milosrdenství připojeno ještě dalších sedm skutků milosrdenství duchovního. Měli bychom Bibli rozjímat a studovat především z hlediska milosrdenství, pochopíme tak samu podstatu Ježíšova poselství.
Málokterá žena změnila život tolika kněží po celém světě jako irská sestra Briege McKenna. Zajímavé je, že v době, kdy se mnohé katolické ženy v USA domáhají práva na svěcení, sestra Briege se cítí povolána kněze ze všech sil podporovat. Už několik desetiletí cestuje po celém světě a slouží jim Božím slovem a modlitbou za uzdravení. Jaké uzdravení?
Dne 13. července roku 1858 si v Alençonu vzal Louis Martin za ženu Zélii Guérinovou. Jemu bylo třicet čtyři let, jí šestadvacet. Znali se pouhé tři měsíce, ale ani na okamžik nezapochybovali o tom, že jejich manželství bylo uzavřeno z Boží vůle. Martinovým se narodilo devět dětí, ale jen pět dcer se dožilo dospělého věku.
Knížka přináší přepis duchovních promluv nad Božím slovem, které zaznívaly v jednom pařížském kostele při pravidelných večerech modliteb za trpící a nemocné. Tehdy Boží slovo vneslo světlo a útěchu do srdcí mnohých přítomných, někteří prožili i fyzické uzdravení nebo uzdravení vzpomínek.
Fantaskní, lehce humorný příběh o hledání stálosti v nestálé době. Doba přeje pohybu. Těkáme z místa na místo, ze vztahu do vztahu a z webu na web. I student teologie se nechává nést proudem, dokud nepotká záhadného starce, jenž se mu stane samozvaným průvodcem na cestě.
Může se v církvi dařit introvertům? Čím se v církvi liší extrovert od introverta? Jaké vztahy introverti navazují? A nepodceňujeme schopnost introvertně založených křesťanů evangelizovat druhé?
Maria je jedním z největších darů, jaké kdy lidstvo od Ježíše dostalo. Proto se nesmíme bát se jí otevřít a přijmout ji do svého života. Ovšem pouze ji zbožně obdivovat a oddaně uctívat nestačí. Je třeba, aby se v našem životě stala živou přítomností, charismatem, zkušeností a vzorem.
Umění být babičkou je vznešené, výsostné umění. Babičky bývají svým vnoučatům velkými malířkami. Nabírají jasné barvy a malují dětem svět… Babičky bývají učitelkami životní nálady, onoho tolikrát přehlíženého předmětu, který je tak důležitý pro to, aby člověk mohl být šťastný… Babičky mohou být mocnými politiky.
Obrácení srdce není jen okamžik oslnivého prozření, kdy Boha poznáváme jako Pána a Spasitele našich životů. Taková zkušenost bývá pouze začátkem procesu obrácení, nikoliv jeho cílem. Obrátit se znamená dovolit Bohu, aby vzal naše „srdce kamenné“ a dal nám „srdce z masa“ (srov. Ez 11,19).
„Já sám si neumím představit lásku bez naléhavé potřeby shody, podobnosti, a hlavně bez sdílení všech bolestí, těžkostí, tvrdosti života... Být bohatý, mít se dobře, žít v poklidu ze svého majetku, když ty jsi byl chudý, nuzný a těžkou prací sis namáhavě vydělával na živobytí – to bych já, Bože, nedovedl. Nedovedl bych takto milovat.
„Duch sám je „Boží dar“ par excellence, dar od Boha, a tomu, kdo jej přijímá, uděluje rozmanité duchovní dary. Církev jich vypočítává sedm, což symbolicky vyjadřuje plnost, úplnost. Jsou to moudrost, rozum, rada, síla, vědění, zbožnost a bázeň Boží.
Jindy zase na mém úseku v dole visel ze stropu velký balvan, který se jaksi nedal bedněním podchytit. A tak jsem řekl Kristu Pánu: „Teď máš možnost mi dokázat, jestli počítáš s mýma rukama, aby mohly ještě sloužit u oltáře. Jestli mě ten balvan zmrzačí – anebo se mi nic nestane.
Kniha spojuje dva slavné texty Viktora E. Frankla (1905–1997), psychiatra s českými kořeny a zakladatele logoterapie. Spis Psycholog prožívá koncentrační tábor vznikl během necelých dvou týdnů v prosinci 1945. Autor v něm popisuje, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet a jakou oporou jim byl duchovní rozměr života.