První část dvojnovely Salamandr, duch ohně baladicky líčí život ve Finsku a velký rozmach v Rusku za vlády Petra Velikého, druhá tajuplným, až hororovým způsobem vypráví o osudech hrdiny příběhu Jaakka, jemuž carova smrt zcela převrátila život.
Vypravěč románového příběhu, básník Erik Lindholm, se během svého stipendijního pobytu v Lisabonu náhodně seznámí s anglickou novinářkou Cecilií. Netrvá dlouho a Erik se do Cecilie zamiluje - navzdory tomu, že v Oslu na něj čeká manželka s dcerou.
Soubor esejů Jaroslava Šabaty odráží autorovu životní snahu přetvářet svět k lepšímu a hledat možné cesty ke společnosti svobodné, pluralitní a spravedlivé. Kniha zahrnuje teoretické studie zabývající se problémem revoluce, jedním ze zásadních témat moderní politiky.
Kniha přináší nekonvenční pohled na podstatu současného finančního systému, v němž se peníze dostávají do ekonomiky jako bankovní půjčky a jsou zatíženy úrokem. Autor sleduje názory lidí, kteří byli přesvědčeni, že systém úroků je hlavní příčinou hospodářských krizí.
Když se někdo ponoří do černého kontinentu a vrátí se domů, často ho postihne nekonečná touha se tam vrátit“ — a Čechoameričan Jarda Cervenka tuto touhu promítl do svých afrických povídek. Okouzlující i krutou Afriku zachycuje v příbězích založených na skutečných událostech. Píše s lehkostí, je trefně ironický a multikulturní korektnost je mu cizí.
Evangelická farářka Liv po studiích získá místo v malé farnosti na severu Norska. Coby duchovní by měla denně ve svých kázáních pociťovat sílu slova, měla by zprostředkovávat a zároveň prožívat pospolitost mezi lidmi, být centrem živé komunity. Místo toho zjišťuje, že při svých pokusech dostat se k někomu skutečně blízko opakovaně ztroskotává.
Životní pouť Lea Eitingera, norského psychiatra a humanisty, popisuje autor, novinář, na pozadí drsných historických událostí, které zmítaly dvacátým stoletím a obzvláště drastickým způsobem dopadaly na Židy. Leo Eitinger se narodil v Lomnici na Tišnovsku, vystudoval Masarykovu univerzitu a v roce 1939 emigroval do Norska.
Kniha nabízí jedinečný způsob, jak poznat soudobou Čínu - prostřednictvím rozhovoru, který vedl jeden ze špičkových německých odborníků na moderní Čínu, novinář Frank Sieren, s bývalým německým spolkovým kancléřem Helmutem Schmidtem.
Bulgakovův Divadelní román poodhaluje čtenářům lákavý a tajemný svět divadla s jeho zákulisím, hereckými šatnami s vůní líčidel, magickou proměnou herců v dramatické postavy, ale i s intrikami a půtkami, zkrátka vším, co život u divadla přináší. Jde o dílo nedokončené, a přesto kompaktní.
Autor v knize podává hutný a jednoduše strukturovaný přehled tematiky fair tradu doplněný o praktické příklady. Analyzuje hnutí fair trade bez zamlčování jeho současných rozporů a na základě svých zkušeností navrhuje i reálná řešení těchto problémů.
Píše se začátek roku 1990, v Evropě se hroutí komunistický režim a probíhají zásadní změny. V jihonorském Stavangeru chodí do druhého ročníku gymnázia mladý rebel Jarle Klepp. Jarle nosí kefíju, hraje v punkové kapele, má kamaráda anarchistu, krásnou přítelkyni a vyhraněné názory na většinu věcí.
Tématem další pozoruhodné knihy z pera známého norského sociálního antropologa (v nakladatelství Doplněk již vyšla jeho kniha Tyranie okamžiku) je spokojenost. Kniha psaná přístupnou a čtivou formou se snaží odpovědět na otázku, čím se vyznačuje šťastný a hodnotný život.
Také si lámete hlavu nad tím, proč musíte pořád odkládat zásadní a průlomové projekty, zatímco zvládat každodenní agendu se vám daří jen s nasazením všech sil? A koho by před čtvrtstoletím napadlo, že všechny úžasné technologie vynalezené k úspoře času povedou nezadržitelně k tomu, že budeme mít nevyvratitelný pocit, že času máme stále méně?
V této publikaci se autorka věnuje období jarního novoročí a Velikonoc a jednotlivým aspektům velikonočního lidového umění – od masopustních masek a rejů až po nejrůznější techniky zdobení kraslic. Nechybí ani záznamy vyprávění pamětníků o lidových zvycích.
Další z velmi úspěšné ediční řady norských románů líčí příběh dvou bývalých pacientů psychiatrické kliniky, kteří získali od města sociální byt a za pomoci asistenta se pokoušejí zařadit do běžného života.
Hlavní hrdina tohoto jednoduchého románu o složitých věcech, o nichž v některém okamžiku života přemýšlí patrně každý člověk, je pětadvacetiletý mladý osamělý muž, který ztrácí v dnešním složitém světě orientaci. Se zdánlivou jednoduchostí koresponduje i odlehčený vypravěčský styl, zařazující knihu k literatuře tzv. naivismu.
Kniha psycholožky Miluše Soudkové, působící dlouhá léta v USA, je zkomponována převážně z článků publikovaných v americkém odborném tisku. Autorka se v nich zamýšlí nad rozmanitými aspekty běžného lidského života, zabývá se problémy, jež mnohé z nás potkávají, např.
Balady Jiřího Wolkra patří mezi nejvýznačnější sbírky moderní české poezie. Básník se zasloužil o oživení a zpopularizování žánru oblíbeného v české literatuře od dob Karla Jaromíra Erbena. Sbírku připravil k vydání a zasvěceným komentářem doprovodil přední český literární historik Jiří Kudrnáč. Ilustroval Ivan Štrouf.
Smyšlený příběh židovského architekta Jákoba Levinského se odehrává v kulisách historických událostí první poloviny 20. století, je naplněn řadou dramatických situací a překvapivých zvratů. Na jeho pozadí si autor klade otázky o smyslu umění, postavení umělce ve společnosti či vztahu politiky a společnosti.
Jedno z nejdůležitějších děl sociálně-ekologického myšlení devadesátých let. Autor v něm poukazuje na souvislost likvidace přírodních národů (soustředí se zejména na současné osudy původních národů Severní Ameriky a Aljašky) s masivním rozvojem moderních technologií a se stále vzrůstajícím vlivem korporací.