Stranou velkých dopravních cest míjely světové události uplynulých staletí tento kout téměř beze stop. Pod záštitou červené růže v bílém poli, kterou má náš zeměpán ve znaku se daří obchodu i řemeslům ve skromné míře a způsobem, který se nijak neliší od života našich otců a praotců.
Publikace zachycuje vzpomínky čs. legionáře Antonína Matejska (1888-1961), který nastoupil v první světové válce do rakousko-uherské armády a byl odvelen v rámci 18. pěšího pluku na východní frontu.
Hlavním cílem předkládané publikace je přiblížit nebývale zajímavou a mnohovrstevnou osobnost pražského světícího biskupa Antonína Podlahy, od jeho narození před třemi lety uplynulo 150 let.
Migrace představuje velice zajímavé téma, ke kterému je možné přistupovat různými způsoby. Výzkumy mohou probíhat v rovině kvantitativní i kvalitativní. Autor se na příkladu českobudějovického panství snažil prokázat, že zmíněné úhly pohledu se vzájemně nevylučují, ale vhodně doplňují.
Další pokus o prezentaci českého moderního exlibris se opírá o slovník výběru cca 990 tvůrců (vydělených snad z tisíců autorů a zhotovitelů knižních značek několika generací) od sklonku 19. do začátku 21. věku, dokumentovaný relativně obsáhlým výběrem více než 1500 exlibris a bibliografií.
Operní pěvkyně, národní umělkyně Marta Krásová, laureátka Státní ceny a nositelka Řádu práce pět let členka opery Slovenského národního divadla v Bratislavě. Třicet osm let členka opery Národního divadla v Praze. Jako host účinkovala na mnoha jevištích v Evropě a Americe.
Zvláště v poslední době si malířské dílo Karola Molnára, prokazující výraznou uměleckou kvalitu a vzácnou dokumentární hodnotu našlo cestu k divákovi. Jeho obrazy je možné vidět jak v galeriích, tak i v soukromých sbírkách.
Hospodářská síla, politický vliv a sociální prestiž byly v českých zemích v polovině 19. století koncentrovány převážně na straně německého obyvatelstva. Vedle kulturní a politické oblasti měli Češi ambice vyrovnat se v habsburské monarchii privilegovaným Němcům rovněž na poli hospodářském.
Po dobu trvání první světové války "pomáhaly v boji" tisíce druhů úderných plakátů, z nichž zúžený výběr s důrazem na ty vytvořené ve Velké Británii a USA, představuje předkládaná monografie. Ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem Praha je vydána zajímavá publikace, která svým rozsahem a zaměřením nemá v celé naší historii obdoby.
Neúplné nebo smíšené rodiny, obvykle vnímané jako problém, průvodní jev zásadních sociálních proměn či dokonce krize společnosti 20. a 21. století, nejsou v dějinách evropského obyvatelstva ničím novým. Vysoká úmrtnost lidí v produktivním věku a nové sňatky vdovců a vdov měly v minulých staletích podobný efekt jako dnešní rozvodovost.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Monografie přibližuje osobnost Aloyse Skoumala (1904–1988), kterého autorka konfrontuje se všemi sférami kultury dvacátého století, do nichž během svého života aktivně vstupoval a zanechával v nich svou stopu.
Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla je vyznáním kraji mého dětství. Především je však vyznáním velkému člověku Otu Pavlovi. Byl básníkem píšícím prózou. Byl spisovatelem, který – tak jako mně – vstoupil do života nekonečné řadě čtenářů a posléze i filmových diváků a posluchačů v mnoha zemích světa.
Kniha se soustřeďuje na otázku, jakou představu si mohli o Rusku a Polsko-litevském státě vytvořit čtenáři prvních novin. Její autorka pracovala především s ručně psanými novinami, které hrály v evropském zpravodajství významnou roli od poloviny 15. až do konce 17. století.
Tato kniha mapuje život lidí od řeky Vltavy v blízkém okolí Podolska, které vešlo ve známost hlavně díky dvěma unikátním mostům – Lannova řetězového mostu Arcivévody Štěpána a Hlavova Podolského mostu, jejichž historie je v publikaci také zachycena.
Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení. Přináší životní tragédie podnikatelům, stejně jako zaměstnancům a jejich rodinám.
Antologie osmnácti irských povídek Ni králi, ni císaři poprvé vyšla v roce 1965. Soubor, který uspořádal a přeložil Aloys Skoumal, tehdy nazval historik Josef Polišenský „mistrovským“.
V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen. Přitahuje naši pozornost jako vše, co nedokážeme racionálně vysvětlit a přesně pojmenovat. Co se skrývá pod závojem smuteční fasády?
Předpokládaný výbor autorských, resp. spoluautorských studií a statí Jiřího Šouši, významného českého badatele o dějinách českého zemědělství, peněžnictví, právních, hospodářských, sociálních dějin a v neposlední řadě i dějin správy a pomocných věd historických, je výborem symptomaticky dokumentujícím těžiště jeho odborného zájmu.