Klasické dílo duchovního života od francouzského jezuity Louise Lallemanta (15881635) je blízké knižnímu titulu Odevzdanost do Boží prozřetelnosti od Jean-Pierre de Caussada. Louis Lallemant bývá řazen mezi důležité komentátory mystických autorů Terezie z Ávily a Jana od Kříže.
150. výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, Ochránce zarmoucených, Ochránce chudých. Texty k meditaci jsou plodem jubilejního Josefovského roku.
Text nás seznamuje s charizmatem osobnosti olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Při příležitosti 100. výročí jeho jmenování arcibiskupem vyhodnocuje autor tradiční pohledy na něj a otevírá i nové perspektivy. Lidé stále přicházejí k jeho hrobu Stojanův odkaz je živý.
Covidová atmosféra do duchovního života vstoupila již naplno. Kromě analýzy protikladných postojů se text zaobírá tvůrčí přítomností Kristovou. Ten člověka v dějinách civilizace vždy věrně doprovázel. Přicházející Kristus polohy srdce v naší mezní situaci uspořádává originálně.
Cílem a smyslem modlitby zvané ignaciánský examen je naučit se vidět a vnímat Boží přítomnost v uplynulém dni našeho běžného života. Jako se vztah s přítelem buduje sdílením života, radosti i trápení, tak se vztah s Bohem vytváří tím, že s ním prožíváme radosti i starosti dne.
Text o blahoslavenstvích pojmenovává způsoby, jak Pán jedná a sděluje se lidskému srdci. Biblická blahoslavenství patří k pilířům duchovního života a neexistuje klasická učebnice křesťanské spirituality, která by s nimi nepočítala. Autorka je v duchu kardinála Tomáše Špidlíka předkládá jako učebnici Ježíšova Srdce: kompas života a stravu našeho srdce.
Poutní místo Velehrad, vystavené ze živých kamenů předchozích generací, předává krásu víry. Turistu či letmého návštěvníka chrámu může dotek hmoty, barev a ticha učinit poutníkem. Najednou se ocitá v duchovním prostředí, sahajícím až k patronům Evropy, svatým Cyrilu a Metodějovi.
Irský jezuita Brian OLeary vychází z pestré zkušenosti dlouhodobě přednášejícího na různých institutech, ale rovněž ze zkušenosti exercitátora v několika světových centrech spirituality Ignáce z Loyoly. V textu nám ukazuje, jak pomáhá ignaciánská spiritualita odhalovat, že Pán je stále větší než naše představy o něm.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.
I když se Jean-Joseph Surin SJ (16001665) vydání svého Průvodce duchovním životem už nedočkal, vycházel později a mnohokrát. Znalci dějin spirituality považují tohoto autora za předního mistra duchovního života, a další ho počítají mezi nejdůležitější francouzské mystiky. K jeho pohnutému životu patří rovněž mnohá nespravedlivá obvinění (např.
Text komentuje události duchovního života v kontextu koronaviru. Podstatná je Pánova vznešená přítomnost a hluboká zúčastněnost. Autor je přesvědčen, že žijeme v bezprostředním očekávání slavného Pánova příchodu a je nezbytné se na tuto událost připravovat.
O tématech víry a duchovního života se vede rozprava nejlépe mezi přáteli. Text sleduje dialogickou formu, v níž se označují naše nesnáze, záměry, karikatury i příznivé podněty.
Rehoľná sestra a mystička sr. Mária Stanislava Ernstová, OSU napísala svoju autobiografiu, ktorá je reflexiou jej životnej cesty, už ako sedemdesiatročná (*6. 1. 1891).
Text odkrývá témata duchovního života s pohledem na církev třicet let po Anežce. Můžeme se vyjadřovat protievropsky, pokud jsme na delší dobu ani nepřekročili hranice vlastní země? Žije Pán tím, co je nám vlastní? A jak poznat, že k nám hovoří? Slyší papež jeho hlas? Jak v sobě objevit tvořivost ticha? Jak skloubit modlitbu a starosti všedního dne?
Sergej Michajlovič Solovjov byl synovcem Vladimíra Solovjova, nejvýznamnějšího ruského klasika, jehož spisy jsou vydávány v cizích jazycích a vliv jeho myšlení dalekosáhlý. V češtině o něm sice existuje několik životopisných zastavení, ale představení tohoto zdrojového textu vyplňuje podstatně to, co se jinde nedozvíme jde o první pramen důležitých informací.
Úsilí o jednotu křesťanů nachází svůj nejhlubší zdroj v modlitbě. Prvním, kdo se modlil za jednotu svých učedníků, byl přitom samotný vtělený Boží Syn. Soubor textů a modliteb rozvržených do osmi dnů může napomoci, abychom jako křesťané vrůstali do takové jednoty, za jakou Kristus prosí ve své Velekněžské modlitbě.
Služba varhaníka, v místech, kde má svou tradici, patří k duchovnímu bohatství chrámu, ale i společenského a kulturního života. Text reflektuje nesnadnou profesi z pohledu spirituality. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnějšího rázu.
Klasické dílo osmnáctého století se stalo "učebnicí" mnoha světců (Terezie z Lisieux). Termín "milost přítomného okamžiku" vyjadřuje moudré uspořádání stálého napětí mezi aktivitou a pasivitou v hledání Boží vůle.
Čím se zaobíráme, jsme-li spoutáváni slovem koronavir? Jak tento čas a své bytí nahlížíme duchovně? Je naše kulturní povědomí vnitřnější, nebo spíše závislé jen na vnějších možnostech? Nečekají některé knihy už příliš dlouho na jejich přečtení? Text analyzuje aktuální podobu naší apatie, úzkosti i naděje.
Text zahrnuje témata: proč místní církev potřebuje podněty z jiných částí světa; denní minutáž programu papeže Františka; proč se teolog rovněž modlí; nakolik se modlí podnikatelská církev; proč neopouštíme započaté dobré dílo; jaká je příčina toho, že knihovny provokují nečtenáře; zda je hudba doplňkem nebo podstatou života; růst uvědomělé víry