Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk.
Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních více než třiceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii.
Je a není to „deník“. Je proto, že jsou to denní zápisy inspirované aktuálními událostmi, ne proto, že jde často o úvahy na témata, která jsou mimočasová. Autorka reaguje na dění ve svém nejbližším i ve vzdálenějším okolí, nejen v Česku. Zážitky „socioložky na odpočinku“ se samozřejmě často váží na informace z médií.
Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenosti domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech.
Změna klimatu není problém, kterým by se měla společnost vážněji zabývat, tvrdí lidé jako Václav Klaus, Ivan Brezina nebo Luboš Motl. Považují jej za nafouknutou bublinu, která má vědcům a ekologickým aktivistům zajistit přísun tučných grantů a dotací. Kdo jsou čeští klimaskeptici a jaké strategie využívají k prosazování této své vize?
Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti.
Kniha se snaží přispět ke zmapování a pochopení dynamiky radikálně ekologické aktivity v České republice v letech 1989 až 2010. Zabývá se radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu 90. let.
O institucích české demokracie toho dnes víme dost, o politických postojích občanů a způsobech jejich politického jednání systematické informace především z posledního období chybí.
Kniha se věnuje případu koleje Středoevropské univerzity, která existovala v Praze v první polovině 90. let 20. století a u jejíhož zrodu stál americký mecenáš maďarského původu George Soros.
Publikace je příspěvkem do diskuse na téma studijní (ne)úspěšnosti na vysokých školách. Jedná se o první česky psané dílo, které systematickým způsobem shrnuje dosavadní poznatky v dané oblasti.
Publikace propojuje téma moci, medicíny a zdraví, jež studuje v prostředí současného českého zdravotnictví.
Kniha je překladem původní sociologické monografie z roku 1974, která analyzovala stav rovnoprávnosti žen v Československu ve srovnání se stavem v Německé spolkové republice. Jejím základem bylo zpracování a reflexe řady empirických studií a dotazování, která se uskutečnila v letech 1959 až 1972.
Kniha analyzuje současné významné téma rizikové společnosti a jejího globálního ohrožení. Navazuje přitom na dílo proslulého autora Ulricha Becka, podle kterého se dosavadní společnost dostala do rizikového stadia svého vývoje. Společnost v současné fázi svého vývoje se ocitá v bodě zlomu.
Tato kniha se snaží postihnout politické dopady kritického zadlužení malých obcí v České republice. Autor upozorňuje na možné příčiny a podmínky, které mohou v důsledku zadlužení vést až k potenciálnímu zhroucení malých obcí. Vychází z empirické studie tří malých kriticky zadlužených obcí Karlovarského kraje (Bublavy, Nebanic a Pramenů).
Kniha analyzuje vývoj českého alterglobalizačního a protiválečného aktivismu mezi lety 2002 a 2009. Zaměřuje se především na období útlumu tohoto hnutí a jeho transformaci na alterglobalizační subkulturu na straně jedné a na součást „protiradarové“ koalice na straně druhé.
Kniha reaguje na současnou migrační krizi, ale ta není jejím hlavním tématem Pojednává o hlubších strukturních napětích a rozporech skrytých v základech Evropské unie. Autor vychází z dokladů o narůstajících nerovnostech mezi regiony a zeměmi EU a objasňuje, proč se nedaří rozšířit koncept sociálně tržní ekonomiky na Evropskou unii jako celek.
Publikace se soustřeďuje na analýzu modernizačních procesů v občanském sektoru. Autory zajímá profesionalizace občanských organizací a individualizace občanské participace, které se prolínají se strategickými procesy evropeizace a budování participační demokracie.
„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?
Kniha se zabývá působením modernizačních a globalizačních trendů na hodnotové orientace, normy a klíčové aspekty životního způsobu české a hlučínské populace v evropském kontextu. Autoři vycházejí z teoretické koncepce S. H.
Kniha se s důrazem na dílo a odkaz tří světově významných politologů - Maurice Duvergera, Giovanniho Sartoriho a Arenda Lijpharta - zaměřuje na důkladnou analýzu vývoje organizace stran, typů stranických systémů, jejich vztahů s volebními systémy a s nimi úzce spjatými modely demokracie.