Autor knihy, rumunský luterský farář, jenž byl ve své vlasti v padesátých letech čtrnáct let vězněn pro svou víru, zde předkládá svá kázání, která si v duchu sestavil ve vězení, a to zejména během dlouhých dvou let strávených na samotce. Kniha je pozoruhodným a jedinečným dokumentem o hlubinách křesťanské víry uprostřed nelidského teroru a zoufalství.
Příběh severokorejské rodiny, která dokázala udržet při životě poselství evangelia v jednom z nejbrutálnějších protikřesťanských režimů, jaké lidstvo zná, po více než padesát let. V roce 1907 přineslo duchovní probuzení v Pchjongjangu do Koreje ohromný rozmach křesťanství.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Čtenář nahlédne očima školáka a gymnazisty (nar. 1936) do Liberce padesátých let od obecné školy přes k tehdy začínající Vysoké škole strojní a textilní.
V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda. Důvodem byla jeho komunistickému režimu nepohodlná snaha zachovat věrnost vlastnímu přesvědčení a duchovní službě.
Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku, v tehdejší společenské situaci nikde nepublikované, pouze recitované při různých příležitostech.
Počátek 18. století znamená v Čechách po jen o málo nadějnější vládě císařů Leopolda I. a Josefa I. nové utužení absolutistické vídeňské politiky. Na mnoha českých panstvích vládne tvrdou rukou cizí šlechta.
Soubor esejistických pojednání a literárněhistorických úvah z pera bohemisty Vladimíra Novotného (1946) představuje monografickou analýzu dosavadního básnického, prozaického, ale i dramatického díla Pavla Rejchrta.
Poutníkova cesta z tohoto světa do světa budoucího je slavná alegorie předznamenávající vznik románu jako žánru, poprvé vydaná v roce 1678. Je všeobecně považována za jeden z nejdůležitějších náboženských spisů v historii anglické literatury.
„Snažil jsem se do těchto kázání vtělit své nejhlubší myšlenky, myšlenky téměř umírajícího člověka.
Již po několik desetiletí, od nešťastné bitvy bělohorské, panuje krutě v Čechách cizí šlechta na konfiskacemi snadno nabytých statcích. Píše se rok 1680, který doprovází mocné nebeské znamení – Kirchova kometa, jedna z největších komet posledních staletí. V té době přichází do Prahy vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV.
Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl v období hluboké totality veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu. Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení.
Autor, syn vlivného sovětského činovníka, který zahynul při stalinských čistkách, popisuje své dobrovolné zatčení, cestu do služeb NKVD, metody vyškolování agentů, svou činnost informátora a provokatéra zahrnující i jeho blízké a přátelé, válečná léta v Sovětském svazu, způsob, jakým sovětský režim nakládal s vlastními válečnými hrdiny i svůj
Počas vytrvalého a systematického prenasledovania veriacich v časoch chruščovovského 'oteplenia' sa ocitnú v pracovnom tábore za ostnatým drátom trojica baptistov, pravoslávny farár, pastor a kazateľ adventistov...
