Poválečné období a zejména události roku 1948 znamenaly pro českou katolickou církev, stejně jako i pro celou svobodně smýšlející československou společnost, těžkou ránu. Komunistický režim systematicky likvidoval demokratické občanské svobody a práva, včetně svobody svědomí.
Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v Protektorátu Čechy a Morava.
Katalog ke stejnojmenné výstavě stručně představuje vývoj české (československé) tělovýchovy, mapuje olympijské hnutí a popisuje výrazné kolektivní i individuální úspěchy našich sportovců.
Katalog vychází u příležitosti konání výstavy stejného jména http://www.ustrcr.cz/cs/ve-znameni-tri-deklaraci.
Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci. Proto se tato kniha soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ.
Ve 20. století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Kniha Praha objektivem tajné policie přináší více než 200 stran unikátních, dosud nepublikovaných fotografií ze sledování prováděných komunistickou Státní bezpečností. Publikace představuje syrový obraz normalizační Prahy doplněný o odborné texty, včetně přehledného rejstříku a informací jak a proč kniha vznikla.
Proces s Miladou Horákovou a dalšími dvanácti obžalovanými je považován za „největší politický proces“ a stal se symbolem komunistické zlovůle. Jednalo se o první politický monstrproces a kampaň, která ho doprovázela neměla svou propracovaností a mohutností u nás dosud obdoby.
Kniha se zabývá Pohraniční stráží jako jednou ze součástí bezpečnostních složek Československa po únoru 1948, systémem ochrany hranic s Německou spolkovou republikou a Rakouskem v první polovině 50. let a pokusy o jejich přechod. Téma je zpracováno na příkladu dvou jednotek – 5.
Osm let po druhém globálním konfliktu dvacátého století byl svět rozdělen na dvě politické soustavy, u nichž bylo zřejmé, že porazit se navzájem nemohou, naopak že spolu musí koexistovat. Součástí tohoto světa bylo i lidovědemokratické Československo, jehož obyvatele zasáhlo v roce 1953 několik fatálních událostí: smrt sovětského vůdce J. V.