Na oblíbené a čtenářsky vyhledávané Toulky českou minulostí navazuje první svazek Toulek minulostí světa, zachycující počátky dějin lidstva.
Snad to čtenář přijme a třeba uvítá - Toulky odbočí!
V této knížce se budeme toulat především starověkým Řeckem, a tak navštívíme Mykény, Athény, Spartu, Delfy a další známá místa. Dozvíme se mnoho zajímavého o trójské válce, mykénském zlatě, řeckých bozích i mytologii, filosofii a divadle.
Příběhy z doby, kdy zaostalý a chudý agrární národ s neúplnou sociální skladbou, bez vlastní šlechty a buržoazie, bez politické reprezentace, se zimomřivou eklektickou kulturou, v podivuhodném vzestupu zamířil nejprve k sebepoznání, k sebepotvrzení, posléze i k státní samostatnosti.
Jsme u významného milníku českých dějin. U památného letopočtu 1526. Tehdy, 29. srpna, byla nečekaně přetržena pětapadesátiletá éra panování Jagellonců v českém státě. Dvacetiletý Ludvík Jagellonský byl bleskově poražen v bitvě s tureckými nájezdníky u Moháče a na útěku z bojiště se utopil v tamních močálech.
ak jako v předchozím díle Toulek povedou naše kroky opět převážně první polovinou 19. století. Ohniskem vývoje byla tehdy vyspělejší západní část kontinentu, zejména Francie a Anglie. Odtud se dějinné podněty šířily směrem na východ. A zatímco z Anglie přicházely zejména impulzy průmyslové, Francie sytila Evropu idejemi.
Ocitáme se na prahu 13. století. V éře vrcholného feudalismu. Osídlování dosud neobydlených prostor mění tvář krajiny. Přibývá obdělávané půdy. Rodí se středověká města - střediska řemesel i obchodu. Upevňuje se i český feudální stát, roku 1212 se Zlatou bulou sicilskou stává dědičným královstvím.
V období, o němž budeme vyprávět, začali Češi, přidrženi svými historickými osudy, v procesu tzv. národního obrození krok za krokem likvidovat ztráty a manka vůči civilizovanější části Evropy. V jakémsi sebezáchovném pudu tehdy vycítili, kam patří: tíhnutí k západoevropské křesťanské civilizaci zvítězilo.
Habsburské dynastii po roce 1700 chyběla panovnická krev. Muži vymírali, noví nepřicházeli. Celkem 56 roků se ve španělské ani rakouské větvi rodu nenarodil chlapec, který by přežil raný věk. A tak mohykán bez dědice císař Karel VI. musel legitimovat tenkrát nezvyklé nástupnictví - po přeslici. Obtížným prosazením tzv.
Přijměte pozvání na cestu proti času. Na výlet do míst, kde dnes žijeme. Chceme se toulat minulostí, sem tam se zastavit, prodlít a naslouchat ozvěně, jež doléhá až k nám do přítomnosti. V hluku moderní doby je ta ozvěna takřka neslyšitelná. Přesto zní ve všem našem počínání...
Pobělohorské období českých dějin dodnes podvědomě spojujeme především s rozmanitými zápory a stíny "temna". Ale barokní éra měla ve skutečnosti i mnoho světlých a půvabných stránek, jak začneme v tomto našem vyprávění postupně zjišťovat. Čtvrtý díl líčí období od bitvy na Bílé hoře (1620) do nástupu Marie Terezie (1740).
Triumvirát géniů národní hudby – takové je téma i název již 16. dílu Toulek českou minulostí. Kniha zachycuje životní osudy tří zakladatelů naší novodobé hudební kultury.
