Kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii představuje zasvěcený pohled do procesu globálního ekonomického rozhodování a čtenářský obdiv získala jak pro svou odvahu a poctivost, tak i pro myšlenkovou hloubku a neotřelost. Joseph E. Stiglitz (1943) působil několik let jako předseda Výboru ekonomických poradců Billa Clintona a byl i hlavním ekonomem Světové banky.
Soubor povídek Thomase Bernharda (1931-1989) nastoluje všechna ústřední témata a postupy jeho tvorby: problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce.
Tato kniha vznikla po téměř 12 letech, kdy autorka přestala vykonávat funkci premiérky vlády Jejího Veličenstva, tedy od roku 1990. V knize se Margaret Thatcherová, zastánkyně konzervativního politického a myšlenkového proudu, věnuje geopolitice a mezinárodní strategii a má ambici podat praktický návod k patřičné zahraniční politice pro nejbližší budoucnost.
Tato kniha se pokouší přinést hlubší vhledy a seriózní informace o současném dění v české sociální demokracii, o jejích dějinách, ideových základech a perspektivách v mezinárodním srovnání. konfrontuje názory, postoje i osobní vztahy tří předsedů ČSSD a zároveň premiérů - Miloše Zemana.
Gilles Lipovetsky (nar. 1944), známý esejista a sociální myslitel, ukazuje na fenoménu módy, v čem se dnešní západní společnost radikálně liší od předchozích i ostatních kultur a jakým způsobem přelétavost a pomíjivost ovlivňuje myšlení a chování velkých společenství.
Fundovaná práce, která vyšla v Německu v roce 2006 ve 26. vydání, se zabývá vzdělaností jakožto specifickou civilizační ideou, která se historicky rozvinula v německy mluvících zemích a je odlišná od kultury chování aristokraticko-urbánní společnosti západní Evropy.
Patnáctiletá židovská dívka z Prahy si začala psát deník koncem listopadu 1939 a pokračovala až do prosince roku 1940. Před nástupem celé rodiny do transportu v roce 1942 se podařilo deník ukrýt u známých. Eva Rodenová přežila Osvětim i Bergen-Belsen a k deníku se ještě krátce vrátila po návratu domů v roce 1945.
Esejistická kniha Soumrak povinnosti, kterou napsal Gilles Lipovetsky (nar. 1944), si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor metodicky mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod.
V trojici příběhů Newyorské trilogie skládá Paul Auster pozoruhodným způsobem hold takzvané drsné škole americké detektivky. Quinn, autor laciných detektivek ve Skleněném městě, se pustí na základě telefonického omylu do vyšetřování zapeklitého případu, který mu brzy přeroste přes hlavu a nakonec mu změní celý život.
Ve druhé polovině devadesátých let byl ze všech amerických politiků v Evropě asi nejméně vděčným úkolem pověřen člen Clintonovy administrativy Stuart E. Eizenstat. Jeho mise nesouvisela s Ruskem, Středním východem, Jugoslávií ani jiným neuralgickým bodem tehdejší doby.
Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů. Jméno se odehrává v období normalizace v Československu.
Dvanáct svazků Díla Milady Součkové postupně od poloviny devadesátých let znovu zpřístupnilo autorčiny romány, povídky, dramata a básně. V české literatuře 20. století je její tvorba ojediněle celistvá a výrazně překračuje hranice domácího kontextu.
Svazek Bernhardových řečí, rozhovorů a fejetonů ukazuje „veřejného Thomase Bernharda“, tj. shromažďuje podle chronologického řazení jeho žurnalistické práce a veřejná vyjádření.
