Tato kniha nám objevuje nový a zároveň prastarý vztah k druhým lidem i k sobě samému: dokonalé sebepoznání, vědomí, že existují dva zdroje poznání, mozek a srdce, pochopení, že svět i lidé nutně dosvědčují nezměrnost božích možností.
Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem "Zelených mužů" nejenom ve středověkých plastikách středověké sakrální architektury a jejich výskytem na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
Čím to, že tato více než sto let stará obrázková knížka pro děti zůstává aktuální ještě dnes?
Kniha obsahuje cvičení a eseje od Gurdžijeva a jeho žáků a pokračovatelů. (G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky).
Klasické dílo středověké mystičky, jež přeložil a komentářem opatřil Jakub Deml. Originálne zápisky stredovekej mystičky Hildegardy von Bingen opisujú jej extatické videnia, ktoré mala vo veku 42-43 rokov. Druhá časť knihy obsahuje aj iné Hildegardine texty. Kniha zachováva starodávny literárny jazyk (český preklad pôvodne latinských textov od Jakuba Demla).
V tomto svém nejnovějším románu vyvolává vypravěčka, čím dál víc splývající s autorkou, své blízké z podsvětí a zapomnění - v příbězích vyprávěných se soucitem, něhou, porozuměním.
Představa středověkého měšťana praktikujícího jógu je stejně absurdní jako představa moderního velkoměsta, v němž by kurzy jógy nebylo možné navštěvovat. Role, jakou "mystický Východ" hraje v životě moderních společností a kultur, tedy není samozřejmá.
Ve dvanácti kapitolách se seznámíte s popisem systému probuzení vyvinutého G.I.Gurdžijevem , kterému se říká Práce. Věcný zhuštěný text nabádá k opakovanému čtení a vyžaduje více než jen povrchní koncentraci : totiž každodenní vytrvalé cvičení. Maurice Nicoll (1884-1953) byl jedním z předních psychologů první poloviny 20. století.
Naučte se, jak /doma/ léčit a diagnostikovat: běžná nachlazení a chřipky, dětské nemoci, alergie apod. Kniha dále obsahuje kapitolu o tom, jak si vybrat správného pediatra, souhrn zásad používání prastarých léčebných prostředků, instrukce, jak poznat, kdy je třeba vyhledat lékaře a detailní informace, jak postupovat v případě úrazů. Dr. Robert S.
Bachelardovo dílo zkoumající poetiku živlů a samotného prostoru nachází završení v této knize, jež se věnuje fenomenologii snění a jeho obrazů.
Hermés Trismegistos, "třikrát největší Hermés", patří k nejpozoruhodnějším a nejtajuplnějším postavám duchovních dějin. Tento legendární egyptský mudrc, král a kněz byl už od antických dob považován za dávného autora řady mystických a magických textů.
Studie k podobám současné religiozity v České republice. Kniha shrnuje kvalitativní výzkum religiozity ve dvou českých městech střední velikosti - České Lípě a Mikulově - který probíhal v letech 2007-08 v rámci projektu Detradicionalizace a individualizace náboženství v ČR; výzkum byl inspirován šetřením Lancasterské univerzity v Kendalu.
Ruský bohemista Oleg Malevič pojal do své knihy studie, úvahy a eseje, jež psal za svého vědeckého působení během téměř padesáti let. Nepodléhal oficiálním tlakům a hledal osobní přístup k literatuře blízkého a zároveň odlišného národa.
Drobný průvodce praxí křesťanské mystiky.
Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemstvíVzkříšení jakožto spásy světa jeho znovustvořením: "Spása duše souvisí snápravou, přerodem lidské "přirozenosti". Uvidíme, že o "přírodu" a"přirozenost" v těchto obřadech jde především.
Gaston Bachelard, jeden z nejvýznamnějších francouzských filozofů 20. století, rozvíjí v /Poetice prostoru/, své nejznámější knize, osobitou fenomenologii básnického obrazu. Navazuje tu na své starší poetiky čtyř živlů, ale zaměřuje se především na intimní prostory -- místa, která obýváme, kde nacházíme klid a bezpečí.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy, z něhož se deleguje její zdánlivá "všemohoucnost" a zároveň i pohrdání vším, co není z tohoto nadpřirozeného a "umrtveného zásvětí", nýbrž
René Guénon (1886-1951), francouzský filosof a matematik, který po zasvěcení do súfismu přijal jméno Abdel Wahid Jahía, patří k nejznámějším představitelům tzv. tradicionalistické školy.
Autor, literární historik, rusista a komparatista, uvažuje o situaci srovnávacího studia literatury v době, kdy byly zpochybněny mnohé vžité představy, např. možnost zkoumání izolované národní literatury nebo lineárně probíhajícího uměleckého vývoje.