David Rath, Petr Kott a Kateřina Pancová. Všichni tři vystudovaní a ambiciózní lékaři. Měli léčit a uzdravovat. Maskováni bílými plášti však do středočeského kraje zavlekli jednoho z nejzákeřnějších parazitů současnosti – klientelismus. Celé večery přepočítávali úplatky. Miliony brali, ač měli jasné signály, že po nich policie jde.
Píše se rok 670 a král Colgú pořádá na svém hradě hostinu pro význačné panstvo. Náhle do síně přichází řeholník, který prý králi přináší důležitý vzkaz. Vzápětí se ale posel na Colgúa vrhá a s výkřikem „Pamatuj na Liamuin!
Americký spisovatel Patrick Lee se narodil před osmatřiceti lety v Michiganu. Začínal jako scenárista a úsporný, svižný způsob psaní přenesl i do svých románů, s nimiž se už stačil prodrat mezi úspěšné autory napínavého čtení.
Sbírka vtipných citátů a bonmotů určená všem, kteří nestíhají, všem, kteří mají hlavu jako meloun a pocit, že se asi zblázní. Především je tato knížka ale pro všechny, kdo se neberou tak úplně vážně a umí se zasmát.
Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003), jejíž náklad je rozebrán.
Dán Morten Storm se již v mládí dopouštěl násilného jednání, své třinácté narozeniny oslavil pokusem o ozbrojenou loupež. Po konverzi k islámu propadl jeho radikálnímu výkladu a odešel do Jemenu účastnit se ozbrojeného džihádu.
Hlavními postavami první části trilogie Zapomenutá legie jsou dvojčata otrokyně, gladiátor Romulus a Fabiola, kterou prodají do nevěstince, a gladiátor Brenn, jehož rodinu Římané vyvraždili a z něho učinili otroka. Když se Brennovi a Romulovi naskytne příležitost, uprchnou z Říma a přidají se ke Crassově armádě, která se chystá na tažení do Parthie.
První polovina lidského života je dobou budování identity, dosahování výsledků, výkonu. S postupujícím věkem se však před člověkem otevírá nová cesta – cesta, jež zahrnuje omyly, ztráty, bezmoc, utrpení, všechno to, co nás vytrhuje z našeho dřívějšího pohodlí.
Letošní rok je připomínkou významného kulturního výročí – 110 let od narození a 55 let od smrti Jana Zahradníčka, tvůrce expresivní, meditativní lyriky prostoupené křesťanskou spiritualitou. Básník, překladatel, publicista a esejista Jan Zahradníček patří mezi významné české básníky 20. století a je vrcholným představitelem české katolické poezie.
Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo.
Jestliže hledáte zdravou a chutnou alternativu běžného stravování s prokázanými příznivým zdravotními účinky, jste na správné stopě: Roman Uhrin, bývalý šéfkuchař pražského řetězce prodejen a jídelen Country Life, ve své nové knize sepsal své nejoblíbenější recepty na chutná a každému dostupná jídla.
Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury, jehož osobní sbírka Šókonšú (Kořeny trávy) zahrnuje dvacet tisíc básní, je českému čtenáři díky přebásnění Zdenky Švarcové a Zdenka Gerycha představen vůbec poprvé.
Moravského básníka Oldřicha Mikuláška, od jehož smrti uplyne letos třicet let, připomínáme jednou ze dvou sbírek „minisonetů“, jež jsou ukázkou básníkovy formální virtuozity. Nepatří sice mezi jeho vrcholné práce, jako třeba Agogh, ale jsou drobnými klenoty jeho lyrické tvorby
Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. K do vyhořel, musel předtím hořet. M usel být zapálený pro svou – většinou lidumilnou – činnost. A le zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu.
Slavný italský básník a prozaik Francesco Petrarca (1304–1374) bývá považován za otce renesančního humanismu. Jedním z rozhodujících momentů jeho života se stalo jeho setkání s krásnou Laurou, do níž se platonicky zamiloval a jež se mu stala mohutnou inspirací – podobně jako dříve Beatrice Dantovi.
Autor se zamýšlí v této své zatím poslední knize, k níž dalo podnět jeho vlastní onemocnění, nad dosavadními texty o vážném ohrožení života. Dospívá k stanovisku, že ,,dobrá smrt“ nemá nic společného se sebevraždou, nýbrž, že znamená lidsky důstojné ukončení života.
Kniha Radovana Krátkého Bubáci s podtitulem Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vyšla poprvé v roce 196 a v paměti ji má v této podobě nejedna generace.
Ve své komplexní monografii o historii Anežského kláštera, vydané ve druhém přepracovaném vydání ve Vyšehradu v roce 2011, doc. Helena Soukupová, uznávaná historička umění zaměřující se na řádovou architekturu středověku, představila dějiny a význam nejdůležitějšího Anežčina díla.
Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jste správně sáhli po povídkách anglického spisovatele, jehož všichni znají jako autora Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) a navazujícího románu Tři muži na toulkách.
Nietzsche se v této i předchozí knize věnované řecké kultuře svým způsobem vyznává ze svého obdivu k předsókratovským myslitelům, kteří podle něj představují vrchol řeckého myšlení.