Další kniha o modlitbě? Vždyť o ní byly napsány už tisíce knih. Proč si tedy troufám psát znovu na toto téma?
Autor si bere na mušku humanistickou psychologii, a to pro její tendenci nabízet se jako Cesta neboli stát se náboženstvím bez Boha, jehož středem je člověk. Jestliže psychologie sklouzne do bludného kruhu sebestřednosti, není už pomocnicí na cestě životem, ale stává se problémem.
Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít.
Román oživuje příběh svaté Kateřiny Sienské (1347–1380), jedné z nejpozoruhodnějších žen církevních dějin. Barvířova dcera, předposlední z pětadvaceti dětí, se odmítá vdát a trvá na tom, že se zcela zasvětí Bohu. Navzdory překážkám vstupuje do třetího řádu sv. Dominika.
Učit se hlouběji nahlédnout do vlastního nitra, hodnotit své postoje a skutky, vykonat si poctivé zpytování svědomí… Knížka může být použita pro každodenní modlitební chvíli, ale rovněž jako pomůcka při přípravě na svátost smíření. Láska vyžaduje oboustranné, bezvýhradné odevzdání se.
Svatý Maxmilián Kolbe (1894-1941) byl katolický kněz a řeholník, zakladatel dvou klášterů a tiskáren v Polsku a Japonsku, misionář a nakonec i mučedník. V roce 1941 byl uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi.
Knížka vtipů, anekdot, aforismů, důvtipných hádanek, rčení, přísloví a historek zejména z náboženského prostředí.
Drobná knížka provází poutníky z Čech, Moravy a Slezska významnými kostely a místy Věčného města. Autor věnuje zvláštní zřetel českým stopám v Římě. Bezprostředním podnětem k sepsání tohoto malého průvodce centrem západního křesťanství se stala postava sv.
Český jezuita Ludvík Armbruster prožil v Japonsku půl století, dokonale si osvojil jazyk, vyučoval na tamní univerzitě a navázal mnohá přátelství. Když mluví o Tokiu, říká „u nás“. Doma se ale cítí i v Česku. Díky této šíři perspektivy je rozhovor s ním něčím víc než jen ochutnávkou exotiky.
„Často jsem si kladl otázku: Co by se stalo, kdyby marnotratný syn potkal cestou domů místo otce svého staršího bratra? Co se stane s marnotratnými syny této generace – našimi dětmi, navrátí-li se do Kristovy církve, do Boží rodiny, a nenajdou tam Kristova Ducha, jenž by je obejmul?
Není tajemstvím, že již dlouhá desetiletí nevznikla monografie o Janu Husovi z pera katolického autora. Pokud bychom se zaměřili na specificky teologické vyhodnocení odkazu této postavy, je tato časová prodleva ještě delší. A právě tento dluh se kniha, kterou držíte v rukou, snaží šest století po jeho smrti začít splácet.
