Dílo C. S. Lewise zůstává zahaleno tajemstvím. Ačkoliv má stamiliony vděčných čtenářů, jeho způsob myšlení je zvláštní a ojedinělý. Je autorem více než padesáti knih, mezi kterými najdeme sbírky básní, odborná pojednání, soubory esejů a kázání, romány v žánru sci-fi i pohádky pro děti. Je to dílo mimořádně rozmanité a členité.
Kniha v širších souvislostech propojuje dvě aktuální badatelská témata. Jsou jimi demokracie a občanské vzdělávání. Soubor pěti kapitol využívá data několika výzkumů, které autorský tým realizoval v posledních letech. Nespornou výhodou tak je, že kromě teoretických východisek představuje analýzu konkrétních názorů a postojů obyvatel k těmto dvěma jevům.
Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění.
Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu.
Kniha Etnické skupiny, hranice a identity je věnována jednomu z dominantních témat sociálních věd etnickým skupinám a identitám. Etnické fenomény a procesy patří k základním determinantám lidského světa, přičemž jejich význam nijak nepolevuje ani dnes, navzdory mnohým hlasům hlásajícím již před sto lety jejich brzký zánik.
Vzájemná korespondence Henriho Pourrata a Jana Čepa je mimořádně cenným pramenným materiálem pro literární historii a pro zkoumání česko-francouzských kulturních styků. Korespondenční vztah je navázán Janem Čepem coby překladatelem Pourratovy monumentální auvergneské epopeje Kašpar z hor.
ento výbor z esejů Josepha Epsteina představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy. První se vytvářel v závislosti na Epsteinově povolání univerzitního učitele literatury.
Je krajská politika vůbec politikou? Existuje prostor pro svébytné politické rozhodování na úrovní krajské samosprávy?
Jan Vladislav (19232009) byl významný český básník, prozaik, esejista a překladatel. Přestože po většinu svého tvůrčího života patřil mezi proskribované autory a jeho publikační možnosti byly velmi omezené, nedal se zlomit a pevně vzdoroval totalitnímu režimu.
Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Druhá světová válka se dlouhodobě těší mimořádnému zájmu historiků i odborné veřejnosti. Snad žádnému jinému tématu světových dějin nebyla věnována taková pozornost jako právě tomuto konfliktu 20. století, jenž bezpochyby patří mezi nejdramatičtější a nejtragičtější období moderních dějin.
Giovanni Sartori (19242017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty. Bez jeho díla si nelze představit výzkum demokracie, diktatury, politických institucí, stran a stranických systémů, demokratických režimů apod. Sartori znal politiku jako málokdo.
Doba halštatská (800450 př. Kr.) je první etapou doby železné na našem území. Do dnešních dob se z ní dochovalo velké množství archeologických nálezů, významné jsou zejména rozměrné pohřební monumenty. Je však paradoxem a zároveň velkým dluhem moravské archeologie, že o této pozoruhodné a svébytné epoše pravěku dosud nevyšlo žádné syntetické dílo.
Dagmar Halasová ve své studii o básnickém díle Bohuslava Reynka osvětluje hlubiny básníkovy inspirace na základě jeho slovníku a dokládá, že jde o slovník bible a obrazy převzaté z Písma.
Matěj Procházka (18111889) prožil v Brně dlouhých 60 let, během nichž se mnohostranně angažoval ve vlasteneckém a náboženském životě. Jako kněz a učitel ovlivnil a inspiroval generace hochů studujících na brněnském c. k. gymnáziu, tedy budoucí inteligenci jak českého, tak německého jazyka, mezi něž patřil mj. i Tomáš G. Masaryk.
Co se vlastně myslí církevními dějinami?
Monografie s předmluvou profesorky sociologie a bývalé slovenské premiérky Ivety Radičové přináší v českém prostředí unikátní syntetický přehled a také analýzu různých modelů a teorií demokracie především z 20. a počátku 21. století, a to zejména z pohledu politické teorie.
Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika.
Kniha mapuje nerovnosti spojené s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti.
Miloslav kardinál Vlk (19322017), arcibiskup pražský a primas český (19912010), patřil bezesporu k nejvýznamnějším osobnostem polistopadového období. V oblasti církevní se podílel na obnově struktur zdevastovaných v době totality, zasloužil se mj.