Psychologický výklad postojů a předsudků, které vedou až k rasismu, antisemitismu a různým projevům xenofobie. Tato publikace se soustřeďuje především na problematiku rasismu a její česká specifika (romská otázka, židovská otázka, vietnamští a čínští emigranti) v celosvětovém kontextu.
S téměř prorockou jasnozřivostí byl v r. 1957 napsán filozofický esej, který nastavil věštecké zrcadlo směrem západním i východním. Cioran srovnává, analyzuje a noří se do dějinných událostí, aby vystopoval okamžiky, v nichž se rodí ambice ovládnout svět. Tentokrát je na tahu Rusko.
Příběh o tom, jak byla v uplynulém století hledána, nalézána, ztracena a znovu nalézána cesta ke všeobecnému míru. Portrét hraběnky Berty z Kinských, pozdější baronky Suttnerové předchází příběhu Alberta Einsteina. Toho autor bez nadsázky považuje za největší postavu hnutí, které pak bylo s oprávněnými rozpaky a skepsí nazýváno mírovým.
Zásadní, myšlenkově převratná kniha, která pečlivě, argument za argumentem, vyvrací nebezpečně zakořeněné předsudky typu "nám přece televize neškodí, my ji máme pod kontrolou".
Klíčová práce doplňující pohled na dějiny první poloviny 20. století o důležitý rozměr. Vychází u nás poprvé od roku 1937, doplněná doslovem P. Uhla.
U nás již známý norský autor Lars Saabye Christensen vydal roku 1984 úspěšný román Beatles. Sleduje v něm osudy čtyř kamarádů v letech 1965–1972. Kluci milují Beatles a identifikují se s nimi; jednotlivá údobí zrání svých hrdinů autor dokonce rozčlenil do kapitol s názvy nejznámějších písniček legendární kapely.
Baladou o žaláři v Readingu (1898) se Oscar Wilde vyrovnával se svým pobytem ve vězení - byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací za homosexualitu, která byla od roku 1895 trestná. Šlo ovšem o zástupný důvod: soudobá společnost se jej především chtěla zbavit.
Publikaci vytvořili mladí vědci z oboru politické filozofie, politologie, antropologie a politické sociologie a představuje výstup z více prolínajících se výzkumů věnovaných analýze negativních dopadů etablování neoliberálního vládnutí v postsocialistickém kontextu.
Strhující vzpomínky ženy odsouzené v období politických procesů v Rumunsku padesátých let k dvanáctiletému trestu odnětí svobody na samotce. Čtenář má před sebou intimní výpověď o absurditě, rafinovaném tělesném i duševním mučení, o samotě a ponížení.