Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projdou příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. Knížka pro všechny, kteří dokážou číst ze psích očí, ale i pro ty, kteří to zatím neumějí a nebo nevěří, že je to možné.
Od chvíle, kdy její bratr po první světové válce dobrovolně opustil tento svět, má život Ruth Emeraldinové jediný smysl a cíl: pomáhat lidem, kteří trpí duševním onemocněním. Osud jí přivede do cesty charismatického Roberta Aptera, vynikajícího lékaře, který v Americe prosazuje novou, radikální léčebnou metodu: lobotomii.
Alfred Nakache měl jako kluk panický strach z vody, jako dospělý sbíral medaile a tituly v plavání. Jeho příběh ale patřil k těm, které Emmanuel Macron ve své řeči o velkých postavách francouzských dějin nazval zpřetrhanými a vykloubenými.
Historický román Lily Graham přináší svědectví o lidech, kteří vytrvali až do konce a i v těžkých dobách v sobě dokázali najít sílu k boji proti nepříteli na všech frontách. Zatímco v nacisty okupované Paříži trpí místní hladem a strádáním, ozývá se z oken jedné restaurace hudba a smích.
Co kdyby vám někdo řekl, že se podivnou hrou osudu ocitnete ve společnosti starého mnicha a jeho úžasných koček? Že podstoupíte iniciační cestu plnou setkání, díky nimž poznáte nesmírnou krásu svojí duše? A že než naleznete lásku, musíte ji nejprve objevit sami v sobě, a že na všechno, co jste se dosud naučili, lze pohlížet i z jiné perspektivy?
Když protagonistka Isla najde u prarodičů na půdě starý výstřižek z novin a duhově zbarvený šátek, vyvolá to v ní řadu otázek. Jedním ze dvou mužů v německé uniformě, kteří jsou na fotografii doprovázející novinový článek, je totiž její dědeček. Byl snad nacista? A komu vlastně patřil ten šátek, co září všemi barvami duhy?
Ikonickou Newyorskou veřejnou knihovnu sužují série krádeží vzácných knih a vše musí vyřešit dvě silné, odhodlané ženy z různých generací.
Kniha Proč mi tohle nikdo neřekl vás naučí, jak posílit své psychické zdraví a udržet si ho i v těch nejnáročnějších obdobích.
Píše se rok 1816. Mary Shelley je teprve osmnáct let, když se svým milovaným manželem Percym navštíví přátele Johna Polidoriho a Lorda Byrona u Ženevského jezera. Večer si u krbu vyprávějí strašidelné příběhy. Střípek z minulosti Mary vrátí o několik let zpátky, do Skotska, kde zažila záhadné dobrodružství.
Co byste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co byste dělali, kdyby se před vámi objevil Ďábel s nabídkou, že vám život prodlouží?
Frankfurt, 1927: Vítejte v bouřlivých uměleckých dvacátých letech. Ve světě, kde se tři silné ženy snaží uskutečnit své sny. Jejich budoucností je rozhlas – tím jsou si Géza, Inge a Margot jisté. Přítelkyně získaly místo v začínajícím vysílači a sní o velkolepé kariéře.
Napsáno podle pozoruhodného skutečného příběhu lodi Carpathia a jejího legendárního kapitána, který zareagoval na tísňové volání potápějícího se Titaniku. Krátce po půlnoci ze 14. na 15.
Hlavní hrdinkou románu První den zbytku života je Maëlle, čtyřiatřicetiletá finanční ředitelka rychle se rozvíjející start-upové firmy. V profesní sféře se jí nesmírně daří, avšak tento úspěch je vykoupen tím, že ostatní oblasti svého života zanedbává.
Co když Jaye Gatsbyho nezavraždil George Wilson?
Pekař příběhů je působivý bestseller o umění sebelásky, o odvaze změnit způsob života, sám sebe přijmout a najít nový začátek. Je to dobrotivý, velmi emotivní příběh o přísadách dobrého života a konečně i o tom, jak péct dobrý chléb. Poskytuje naději, inspiruje, pomáhá. Konec kariéry baletku Sofii zcela vykolejí.
Důležitý, drásavý, a nakonec i nadějný memoár o probíhající rusko-ukrajinské válce vyprávěný deníkovými zápisky mladé ukrajinské dívky. Příběh Jevy Skalietské začíná na její dvanácté narozeniny v Charkově, kde už odmalička žije se svou babičkou Irynou. O deset dní později se život, jaký znala, roztříští na kusy. 24.
Knižní předloha úspěšného filmu – strhující román o poslední jízdě jedné hvězdy rodea Mike má nejlepší roky za sebou. Bývaly doby, kdy v aréně nejezdil nikdo lepší, ovšem rozvod a roky drsného života mu vyčerpaly tělo.
Jakkoli si Beatrice Hyde-Clareová libovala ve výzvě, jíž bylo pátrání po vrahovi na večírku v Lake District, rozhodně se nepovažuje za amatérskou vyšetřovatelku. Když jí tedy přímo u vchodu do London Gazette padne mrtvý k nohám jistý londýnský švihák, necítí Bea žádné nutkání to vyšetřovat.
Jaká byla láska tváří v tvář obrovské nenávisti, smrti a ponížení? Bylo správné se z ní těšit, zatímco tolik lidí přicházelo o život?
