Pražské přístavy se postupnou a nenávratnou likvidací stávají historií.
Autor se vydává na další ze svých cest za dobrodružstvím. Tentokrát však do střední Ameriky, odkud by se rád dostal co nejjižněji. Jak již název napověděl, jako primární způsob dopravy si zvolil autostop.
Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký.
Některé lidské touhy se naplní, jiné ne, některá přání se splní a jiná zůstanou nevyslyšena. Každý někdy pomyslel na to, po čem všem touží, ale nevěděl, jestli to někdy dostane. Tak v našich duších vznikají sny, ukládají se přání a vytvářejí tužby.
František Kodet (narozen 12. 2. 1889 v Horním Starém Městě u Trutnova, zemřel 18. 1. 1973 v Bojkovicích), v mládí sloužil na palubách rakousko-uherských lodí. Několik let strávil na palubě bitevní lodi I. třídy Radetzky, později na minonosce Chamöleon. Odveden byl v roce 1910. Návratu se dočkal až po skončení 1. světové války v roce 1918.
Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení. Mezi zakladatele tohoto druhu vojska patřil Čech, pozdější polní maršál Radecký.
Druhý díl z řady K.u.K. Kriegsmarine je věnovaný křižníkům Rakouska-Uherska. Jsem moc rád, že se mě zatím daří plnit si svůj sen kterým je postupně obsáhnout veškeré námořní síly podunajské monarchie. Tento druhý díl vydávám v nakladatelství Mare-Czech v rámci jeho edice VLNA autorů. Děkuji také všem za ohlasy a připomínky zaslané k prvnímu dílu.
V lužním lese u Kolína, na břehu Labe, je náhodně nalezena mrtvola mladé ženy, která zde leží už mnoho dní. Kriminální policie z Kolína pod vedením kapitána Pavla Vidrny marně pátrá po její totožnosti a způsobu, jak byla na místo nálezu dopravena.
Třetí díl řady K.u.K. Kriegsmarine je věnovaný torpédoborcům Rakouska-Uherska. Autorovi se v něm zatím daří plnit si svůj sen, kterým je postupně obsáhnout veškeré námořní síly podunajské monarchie do knižní podoby. Také tento třetí díl vydává v nakladatelství Mare-Czech v rámci edice VLNA.
Obsahem publikace je Vyhláška č. 67/2015 Sb., ze dne 1. dubna 2015, o pravidlech plavebního provozu včetně příloh. Je určená všem, kteří se zajímají o vnitrozemskou plavbu a především pak těm, kteří se připravují na zkoušky Vůdce malého plavidla či profesní plavecké zkoušky.
Pokračování úspěšného a milého vyprávění labského kapitána. Autorovi byl shůry dán dar slova, který se záviděníhodnou pamětí využil v příbězích a historkách z „šífortu“, plných humoru, ale i nostalgie, a zachytil tak pro nás kus plavecké historie, která již nenávratně odplouvá.
Nela už delší dobu ví, že její manžel není pouze elitní kriminalista, ale také alkoholik a násilník. Avšak až díky dceři se jí podaří odhalit všechna jeho děsivá tajemství. V tu chvíli už není cesty zpět, protože otec rodiny je odhodlán zlikvidovat každého, kdo by ho mohl ohrozit. Sbalí nejnutnější věci a společně s dcerou vyrazí pryč od něj, kamkoli.
Publikace, kterou dostáváte do ruky, je určena pro přípravu žadatelů o plavební způsobilost vůdce plavidla a člena posádky.
Vzpomínání vysloužilého námořníka na předky v rakousko-uherském válečném námořnictvu, na vlastní začátky na námořní tankové lodi Ostrava (1961 až 1962) a službu na nákladních lodích Lidice (1963 až 1965) a Orlík (1966 až 1967), na přístavy celého světa, na zánět slepého střeva na rychlém člunu Královského letectva, na boje v Adenu s útočnou
Připravovaná kniha má pohnutou historii. Pro jejího autora, inženýra Jaroslava Tvrdého, byl Dunaj a historie plavby po něm životním tématem. Jsou plodní autoři, kteří dokáží chrlit knihy jako na běžícím pásu, a jako by jim bylo jedno, jestli ta příští bude o letadlech, tancích, lodích či čemkoliv jiném.
Žádný „profesionál“ si ani v dnešní, technicky vyspělé době nedovolí podceňovat moře, nebezpečí na moři, různé nevysvětlitelné jevy při plavbách a i různé vlastní pocity, které se Vám po létech služby jako by snažily něco naznačit.
Jan Malý v roce 1947 jako patnáctiletý plavčík nastoupil na plavbu a celý život prožil na palubách parníků a motorových lodí, Výjimku tvoří roky 1950–1952, kdy učil plavčíky plaveckému řemeslu v učilišti ČSPLO v Děčíně. V roce 1952 složil kapitánské zkoušky a dostal Kapitánský patent.
Ne každému se splní jeho klukovská touha. Jiřímu Vernerovi se to povedlo. Stal se námořníkem. Začal od píky, vystudoval Vysokou námořní školu v Oděse, postupoval ve funkcích a nakonec se stal jedním ze zhruba 140 velitelů Československé námořní plavby – kapitánem dálné plavby. Cesty lodí, na kterých sloužil, vedly celým světem.
Když roku 1918 přestala střílet děla, nebyl to mír… bylo to jenom příměří, jenom odpočet do další chvíle, kdy začne být prolévána krev, kdy se jako zvířený kal na hladinu řeky vyvalí na povrch staré i nové křivdy a nenávisti… A že těch křivd bylo!