Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru.
V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky a z tohoto důvodu byly předmětem badatelského zájmu jen nahodile.
Torwolf je zaklínač stavem i duší. Je šmrncnutý severským rohatým polobohem a keltskou čarodějnicí. Nezapáchá ani po angreštu, ani po šeříku. Je zcela prostý románků a nemá kolem sebe uřvané caparty. První kniha provází čtenáře středověkou krajinou a tajemným dobrodružstvím, při kterém zaklínač nemá na růžích ustláno.
Zajímá Vás, jaký byl životní styl českého vědce v meziválečném období? A jak se proměňoval za druhé světové války a za změněných politických poměrů po roce 1948?
Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna.
Muzeum je i v pozdně moderním věku prominentním médiem historické komemorace a reprezentace. Nikdy v minulosti neexistovalo tolik muzeí jako dnes. Historická muzea moderní doby však neodrážejí bezprostředně státní politiku paměti, nýbrž sama vystupují jako aktér paměťového diskurzu.
Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918. Z důvodu tohoto časového vymezení nebylo zcela možné držet se pravidla přijatého v případě předchozích svazků, neboť značná část editovaných textů již nemohla být do konce války publikována.
Další svazek souborného vydání prací T. G. Masaryka shrnuje všechny známé tiskem vydané texty z let 1892–1894, z období, kdy vedle příspěvků do týdeníku Čas (v něm např. rozsáhlá studie o F. M. Dostojevském) přispívá do časopisu Athenaeum (např. stať o J.
Kolektivní monografie Historik Josef Kalousek: historiografie, politika, kultura a společnost druhé poloviny 19. století přibližuje životní osudy jedné z významných postav české historické vědy období La Belle Époque.
Kolektivní monografie Česká politická pravice v letech 1938–1945 se věnuje působení dominantních českých pravicových politických proudů – liberálního nacionalismu, agrarismu a katolického konzervativismu – v osovém období českých dějin od roku 1938 do května 1945, a to především na domácí scéně.
Svazek II/2 výběrové edice dokumentů Edvard Beneš, Němci a Německo zahrnuje dokumenty z let 1929–1935. Vývoj na domácí i mezinárodní scéně byl v těchto letech ovlivněn především hospodářskou krizí a nástupem nacionálního socialismu v sousedním Německu.
T. G. Masaryk knihu věnoval českým a slovenským vojákům, kteří vstoupili do spojeneckých armád v Rusku, ve Francii, v Americe, Anglii, v Itálii a v dalších státech, kde projevili své protirakouské smýšlení a odhodlání, bojovat za svobodu a nezávislost našeho národa. Knihu věnoval také těm, kteří museli pro Rakousko bojovat z donucení.
Pro zařazení ženy nebo ženské instituce bylo podstatné hledisko počátku či prvosti nového jevu, do té doby obecně nebo v určitém teritoriu neexistujícího.
Internacionálnost byla jedním ze znaků evropské moderny, pro české autory představovaly překlady jejich děl do němčiny a referování v časopisech v Německu jednu z možností pronikání do nadnárodních literárních kontextů. Monografie zkoumá, jak tento proces na přelomu 19. a 20.
Předkládaná publikace představuje samostatný svazek v rámci edice Korespondence TGM, kterou již řadu let vydává Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Masarykovu korespondenci s jižními Slovany shromáždil a edičně zpracoval kolektiv pracovníků z Historického ústavu AV ČR, v. v. i.
V rámci širšího projektu přináší monografie analýzu vztahů T. G. Masaryka s Rusy a Ukrajinci po roce 1917 doplněnou o kompletní dostupnou korespondenci s politickými, odbornými i kulturními kruhy těchto národů, v té době působícími zejména v evropském a československém exilu.
Deník Jana Gebauera mladšího (1884-1908), syna slavného jazykovědce, zachycuje pocity a životní postoje nadějného archiváře a historika.
Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů.
Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin.
O Květnovém povstání 1945 byla již publikována řada historických prací i memoárových svědectví.