Sbírka básní. Tato kniha vznikla jako projev touhy pomoci lidem pochopit a zvládnout životní situace prostřednictvím lásky, a tím najít i cestu ke zdraví.
Tato kolektivní monografie navazuje na systematický výzkum katedry společenských věd Vysoké školy obchodní v oblasti cestovního ruchu. Historický výzkum cestovního ruchu je dosud v české historiografii opomíjenou záležitostí. Základním časovým úsekem se stala etapa 20.
Cestovní ruch představuje jeden z atributů moderní společnosti. Cestování je obecně chápáno jako běžná součást životního stylu. Často se setkáváme s názorem, že se začal rozvíjet až ve druhé polovině 20. století. Pro země střední a východní Evropy se dokonce objevuje až rok 1989. To je však velmi zkreslený pohled.
Nelze se vyhnout rozjímání nad vlastním osudem i budoucností života na Zemi. Vesmír byl a bude ve všech kulturách ústředním tématem uvažování každičkého člověka.
Základní práce vědeckého výzkumu snů. Co všechno sen umí a co všechno lze z něj vyčíst. Freud na základě snů, často na první pohled nesmyslných či zmatených, odhaluje lidskou psychiku, zvláště oblast nevědomí.
Útlý svazek završuje český překlad prvního svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili jeho vedlejších prací a pozůstatků. Svazek zahrnuje práce "Transcendentní přemítání o zjevné záměrnosti v osudu jednotlivce", "Pokus o duchařství a co s tím souvisí" a "O hluku a zvucích".
První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.
Předkládaná publikace se zaobírá reklamou a hlavně reklamním prvorepublikovým plakátem. Zahrnuje meziválečný reklamní plakát firmy Baťa, ateliéru Rotter, nakladatelství Melantrich, návrhy vývěsních štítů, ... Tato publikace soustřeďuje prvorepublikové reklamní plakáty, z kterých je cítit nostalgie starých časů.
Kniha je českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.
Kniha přibližuje osudy dvou důstojníků předválečné československé armády, pplk. (in memoriam) Ladislava Říhy (1916–1942) a plk. (in memoriam) Františka Vocetky (1913–1941), kteří po okupaci českých zemí tak jako řada dalších nesložili ruce do klína, ale rozhodli se pro útěk z Protektorátu a vstup do československého zahraničního vojska.