Po celých devět dní jsme vtaženi do textů význačného myslitele Romana Guardiniho (18851968). Dokázal spojovat mentalitu německé oblasti s románskou, ryzí zbožnost s hlubokým vzděláním, zájem o osudy světa s pronikavým nazíráním tajemství Kristova života.
Hledáme osobnější vztah ke dvěma světcům, kteří k nám velkoryse na počátku našich dějin přišli vyprávět o Bohu a vytvořili pro nás geniální abecedu. Ve světové cyrilometodiáně se již leccos posunulo dál, takže získáváme stále nové poznatky i podněty. Po devět dní Hospodinu děkujme, co velikého přes dílo Cyrila a Metoděje pro nás vykonal.
Jako Šestovovy Athény a Jeruzalém představují autorovu syntézu filosofickou, tak Potestas clavium (Vláda klíčů) je považováno za syntézu autorova teologického pohledu. Autor sází na existenciální paradoxy života, kterými zdařile narušuje uzavřené myšlení, spokojené se svým sebedefinováním. Jde rovněž o vážnou reflexi k tématu papežského primátu.
Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality vedle tradice ikon se obecně považuje encyklopedie duchovních textů zvaná Filokalie. Zahrnuje duchovní zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. 15. století. Asketiku otcové nenazývali ani vědou, ani mravní činností, ale uměním, dokonce uměním nad umění!
Špidlíkův Průvodce je napsán jak pro ty, kdo hledají cestu obnovy svého života, tak pro ty, kdo dávají duchovní cvičení.
Po ztrátě synů a manžela přijala úděl vdovy. Její dřívější palác se proměnil v útočiště chudých a nemocných. V době, kdy Řím strádal politickými spory a lidé houfně umírali na mor, s diskrétní aristokracií ducha slouží nejzapomenutějším. Vnitřně strádala papežským rozkolem a obětovala se za sjednocující koncil, který by vyhojil rány církve.
V modlitbě stále znovu opakujeme prosbu Ježíšových učedníků: Pane, nauč nás modlit se. Stejně jako apoštolům Ježíš celé církvi dává modlitbu Otčenáš. Nesytí duši spousta vědomostí, ale vnitřní procítění a zakoušení pravdy. V Otčenáši najdeme podněty, které pomáhají upřímně a hluboce prožívat to, co je nejdůležitější v životě křesťana.
Text o jednotlivých svátostech církve nabízí podněty k duchovnímu životu. Opírá se o předchozí zkušenost klasiků spirituální teologie. Jde o praktické uchopení tématu.
Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení. Předkládaná kniha je doplněna aspekty, které nabízí církev v případě manželské krize, a tak vždy spolu s moudrou tradicí ukazuje aktuálně nové cesty k problémům každé doby.
Označení Žijeme v době papeže Františka podtrhuje, že se nacházíme uvnitř jeho pontifikátu. Text sleduje buď přímo komentář k jeho stanoviskům či k těm, kdo papeže hodnotí, nebo analyzuje, co je s jeho postojem spojené. Odpovídá též na otázku, zda papež rozděluje, nebo spíše připravuje na to, co je důvodem k plnější jednotě.
Mezi mnoha jinými objevy se může čtenář této knihy podrobněji dotknout toho, jak novost učení papeže Františka je osvěžující a duchovně plodná. Seznámí se s tím, jak se prohlubuje přijetí Druhého vatikánského koncilu v životě a poslání církve. Je ještě krátká doba, abychom zhodnotili celé bohatství jeho pontifikátu.
Jak muž prožívá součást svého těla, darovanou ženu? O tom zasvěceně pojednává dramatická četba prvních stránek biblického příběhu o stvoření ženy, v interpretaci umělce-teologa Marka Rupnika SJ. Text hovoří o četných stránkách manželského soužití.
Nejdiskutovanější světec 20. století otec Pio z Pietrelciny zanechává tolik dobra, že nepřekvapuje, kolik četných modlitebních textů se na něj odvolává. Obdivujeme jednání Hospodina v životě těch, kteří jsou mu milí. A proto po devět dní hledáme to, co sám Pán považuje za důležité v našem životě.
Meditativní texty o biblickém tématu Josefa Egyptského rozvíjejí naši citlivost pro realitu vztahů, v nichž si vytváříme postoje k hodnotám. V Rupnikově textu čteme o závisti, svárlivosti, mstivosti, ale také o velkorysosti, umění podnětných gest a statečném odpuštění. Mezi otázkou a odpovědí je mnoho sdělení, která nemohou být povrchní ani obecná.
Šestý svazek Miscellanea jesuitica se shrnujícím označením Slyšet slovo kázeň ducha obsahuje příspěvky: V části historické text Lamberta Klinkeho, Arcibiskup Eduard Profittlich SJ (18901942) a katolická církev v Estonsku 19301942, pojednává o mučedníkovi gulagu: rodákovi ze severního Vestfálska, estonském arcibiskupovi v Tallinnu.
Ptáme se, jak může mít Jezulátko bezmocné Dítě všemohoucí Srdce. Požehnání nedávají jeho brokátové šatečky, ale sám živý Pán, kterému dáváme i v oděvu to nejlepší. Prosté Dítě nám radí ve složitostech života. V tom je důležitá osvědčená tradice zkušenosti s Dítětem Ježíšem.
Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem. Autor, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.), se těší ve vědeckém světě mimořádné oblibě.
Text nás seznamuje s Marií, která v dějinách upoutala tolik lidských srdcí! To je důležité faktum nejen pro teology. Je potřebné se k ní nejen obracet, ale také studovat: jak žila ona i ti, kdo na ni mysleli. Špidlíkovo sdělení nás podněcuje ke zdravé mariánské úctě.
Benediktin, poustevník, svatý Leonard je francouzský světec 6. století, známý jako patron sedláků, stájových čeledínů a stájí vůbec i s dobytkem a koňmi, ale ochraňuje také nejrůznější řemeslníky: zámečníky, kováře, vozky (dnes taxikáře), obchodníky s ovocem, horníky nebo medaře.
V septembri 2016 bola podaná žiadosť o otvorenie procesu blahorečenia Stanislavy Ernstovej (18911968). Ide o slovenskú uršulínku, ktorá zomrela na Bílé Vodě (na severnej Morave) v povesti svätosti. Celý život zasvätila túžbam Ježišovho Srdca: jeho veľkňazstvu. Po vyslovení večných sľubov bola vychovávateľkou v učiteľskom ústave v Trnave.