Autor čte z knih Okamžiky a Podzimy a jara.
Překladatelka čte ze svých překladů dramatu Kdokoli Huga von Hofmannsthala, dopisů Franze Kafky přátelům a poezie Richarda Pietraße, Friedricha Nietzscheho a Franze Wurma.
Souborné vydání autorových povídek. Ivan MATOUŠEK (* 1948), spisovatel, výtvarník. Studium chemie na Přírodovědecké fakultě UK dokončil v roce 1971. Do roku 1986 pracoval v Ústavu fyzikální chemie ČSAV, poté ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii. V letech 2001–2007 byl zaměstnán v továrně Léčiva (Zentiva).
Hlavní linií textu je: Proč se v církvi sváříme?
Félix Ventura žije v chátrající vile plné knih uprostřed angolské metropole Luandy a živí se tím, že na objednávku vyrábí lidem minulosti. Jedná se o zcela seriózní podnikání a o jeho služby je nesmírný zájem. Mezi jeho zákazníky je řada známých osobností, hlavně bohatí podnikatelé, ministři, poslanci.
Brazilský spisovatel, novinář a politolog B. Kucinski (nar. 1937) otevírá ve své románové prvotině z roku 2011 trauma, s nímž se brazilská společnost dosud nevyrovnala: otázku lidí, kteří z politických důvodů zmizeli během období vojenské diktatury vládnoucí v letech 1964-1985 a jejichž osud je i několik desetiletí poté stále neznámý.
K písemné pozůstalosti Anne Frankové patří také její takzvaná „Knížka povídek“, o níž 7. srpna 1943 ve svém deníku píše: „Před pár týdny jsem začala psát povídku, úplně vymyšlený příběh, a tak se mi to zalíbilo, že se má psaná rodina utěšeně rozrůstá.
Životopisné a zároveň etnologicky zajímavé vzpomínky Slovenské Romky, jejíž osud představuje vzor sociální emancipace. "Její jméno působilo jako hvězda naděje, která vyvede romský lid z bludného kruhu nepochopení mezi Romy a gádži. Elena Lacková (* 22. března 1921 ve Veľkém Šariši - 1. 1.
Dvousvazkové souborné kritické vydání básnických sbírek. První obsahuje prvních deset sbírek, počínaje Refrigeriem (1947) a konče Sedmi písněmi (1976), celkem 293 básní. Druhý svazek obsahuje dalších třináct sbírek, od Malých hór (1977) po Malé hóry (II) (1995), celkem 253 básní. Sbírky jsou řazeny podle roku prvního vydání.
Třetí, závěrečný svazek souborného vydání obsahuje básně z let 1931–1973, které autor nezahrnul do svých sbírek, překlady a prózy. Josef FRIČ (8. 1. 1900 v Praze – 11. 1. 1973 v Praze), básník, jeden ze zakladatelů Devětsilu.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec. „Metoda“ v názvu knihy naznačuje, že dílo se zrodilo jako plod 50. a 60. let 20. století.
S knihou vzpomínek překladatelky Věry Dvořákové procházíme celým jejím dlouhým životem. Narodila se a dětství prožila v pražských Holešovicích, její mládí poznamenala druhá světová válka a nástup komunistické moci.
Ačkoli románovou biografii Ježíše Krista napsal klasik francouzské literatury před osmdesáti lety, neztratila nic ze své duchovní aktuálnosti.
Druhý svazek edice původně rukopisných sešitů legendární osobnosti českého kulturního života obsahuje Čtvrtý (19. 4. 1965 - 23. 1. 1968) a Pátý zápisník (30. 1. 1968 – 1. 6. 1969). Jiří Němec psal tento intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978.
Devět lekcí o prvních pojmech morální filosofie má základ v přednáškovém kursu, který Jacques Maritain proslovil v srpnu 1949 v l’Eau-Vive. Titul Maritainova pojednání ukazuje, že v něm nejde o celkovou etickou teorii, ale jen o pojmy, na nichž spočívá budova morální filosofie a jejichž pojetí určuje celkový charakter této disciplíny.
Vzpomínky Alžběty Sommerové Lefkovitsové zachycují poslední válečné roky 1944-1945, v nichž byla autorka se svými nejbližšími stižena rasovou persekucí kvůli svému židovskému původu. Do podzimu 1944 žila rodina v Prešově poměrně chráněna díky tomu, že paní Lefkovitsová byla povoláním lékárnice, a spadala tak do kategorie tzv.
"Snad nějaké ty děti zachráním," poznamenal si do svého deníku Letov v době "protektorátu", kdy měl na starosti hospodářskou agendu pracovně-výchovných táborů, mj. v Letech u Písku, v Hodoníně u Kunštátu a dalších. Objevná kniha o zapomenuté osobnosti české historie a jejích bílých místech.
Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka. Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944.
Čtenáři Fideliových esejů se nabízí otevřené a inspirativní dílo, s nímž lze souznít i polemizovat, nelze je však pro jeho obecnou důsažnost, sahající mimo oblast textové analýzy, jednoduše obejít (podobně jako nelze opomíjet činnost celého okruhu autorů Kritického sborníku).