Reedice stěžejního Kalandrova díla, které dokončil na počátku druhé světové války. Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení do koncentračních táborů ztratil a Kalandra tuto monumentální knihu po svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946 znovu.
Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku. Kniha je rozdělena na tři části, které se věnují násilí kolektivnímu, individuálnímu a sexuálnímu.
Kniha provází turisticky atraktivními lokalitami i méně známými zahradními díly, jež jsou pro historii zahradní tvorby typická. Zahrady a parky jsou sestaveny podle vývoje zahradních slohů a charakterizovány jak z hlediska kompozice, tak zajímavé vegetace – dobové i dendrologicky atraktivní.
Atlas keřů pojednává především o základních domácích a běžně pěstovaných cizokrajných taxonech, zahrnuty jsou však i méně časté, a proto v literatuře zřídka publikované taxony, které se teprve rozšiřují do kultury. publikace v hlavní části obsahuje 250 druhů keřovitě rostoucích dřevin odolných klimatickým podmínkám ČR.
Úvodní část monografie se zabývá životem a dílem legendárního francouzského malíře přelomu 19. a 20. století. Ve druhé části sleduje na konkrétních příkladech vliv, jaký mělo jeho vidění světa na francouzské umění před první světovou válkou, a ohlasy jeho tvorby v české kultuře do roku 1918.
Druhý díl pamětí Arthura Koestlera navazuje na díl první, nazvaný Šíp do nebe, a zobrazuje především proces, v němž se autor odvrátil od komunismu. Jeho hledání, tápání a pochyby jsou pozoruhodné. Neméně důležité jsou ovšem dějiny, které se před očima tohoto bystrého pozorovatele odehrávaly – a jichž se autor snažil účastnit.
Znalosti o tom, že základní biogenní prvky (C, O, H, N) mají více stabilních izotopů (SI) a jejich rozdělení v litosféře, hydrosféře a biosféře Země je nerovnoměrné, se hromadí již téměř sto let. Zkoumání heterogenity a zákonitostí přirozeného výskytu SI našlo v posledních desetiletích uplatnění v (paleo) klimatologii, archeologii, biologii i ekologii.
Během druhé světové války vyvraždili ukrajinští nacionalisté na Volyni a ve Východní Haliči zhruba sto tisíc Poláků. Grzegorz Motyka, vynikající znalec a oceňovaný popularizátor dějin, napsal knihu rozkrývající anatomii tohoto zločinu nevídaných rozměrů.
Autor se věnuje různým polohám vzájemného vztahu vědy a diplomacie: diplomacie může vědu podporovat, napomáhat realizaci a uplatnění vědeckých objevů, často naopak věda představuje jakýsi „katalyzátor“ rozvíjení diplomatických styků, prostředek k jejich vylepšení. Někdy se vědecké poznatky stávají základem pro zásadní mezinárodní jednání a dohody.
Kniha přináší ucelený a zatím neznámý pohled na srpnovou okupaci ČSSR vojsky pěti států Varšavské smlouvy v roce 1968.
Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme?
V roce 1999 se stalo vydání memoárů herečky Vlasty Chramostové (* 17. 11. 1926) událostí. A to nejen literární, ale i společenskou. Jen málokdo z umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázal o své minulosti promluvit s takovou mírou otevřenosti, sebekritičnosti a pravdivosti jako ona a zároveň s takovou mírou nadhledu a tolerance k jiným.
V roce 1999 se stalo vydání memoárů herečky Vlasty Chramostové (* 17. 11. 1926) událostí. A to nejen literární, ale i společenskou. Jen málokdo z umělecky exponovaných osobností poválečného období dokázal o své minulosti promluvit s takovou mírou otevřenosti, sebekritičnosti a pravdivosti jako ona a zároveň s takovou mírou nadhledu a tolerance k jiným.
Publikace „Paměti kosmika Fyzikálního ústavu ČSAV“ obsahuje vzpomínky pracovníka Oddělení kosmického záření, vysokých energií a elementárních částic – nazývaného v ústavu „kosmici“ – na jeho činnost během zhruba čtyřicetiletého období.
Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru, kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“.
Mimořádný lidový soud České Budějovice patřil jednoznačně mezi nejpřísnější tribunály poválečné retribuce v ČSR, trestající kolaboranty, udavače a válečné zločince. V letech 1945–1948 poslal na smrt 68 osob. Kdo byli tito lidé a čím se provinili?
Čtyřsvazkové dílo navazuje svými východisky i cíli na jednosvazkovou Akademickou gramatiku spisovné češtiny (Academia 2013).
Stalinský plán přetvoření přírody, který byl v SSSR spuštěn na podzim roku 1948, zásadně ovlivnil také československý přístup k poválečné obnově a přestavbě přírody a životního prostředí. Publikace popisuje hlavní rysy tohoto ambiciózního plánu, jehož provedením byli v ČSR pověřeni Rudolf Slánský a Josef Smrkovský.
Spis byl vytvořen a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turkové sice od obléhání upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze.
V roce 2016 si Polsko připomnělo sté výročí úmrtí Henryka Sienkiewicze, známého autora historických románů, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, ale ve své době také významného publicisty.