Všichni se dnes a denně musíme rozhodovat. Řada rozhodnutí nemá na náš život nijak zásadních vliv, někdy jde ale o hodně, ba o všechno. A některá naše rozhodnutí jsou tak bláznivá, že jim zpětně sami skoro nemůžeme uvěřit. Ale jak vlastně proces rozhodování funguje a co ho ovlivňuje? Proč se dnes rozhodneme takto – a zítra úplně jinak?
„Řekněme, že stojíte blízko okraje útesu a užíváte si výhled. Není tu žádná bezpečnostní zábrana a část vašeho mozku, která hlídá možná nebezpečí a instinktivně se jim vyhýbá, znervózní a vyšle signál nohám, aby udělaly krok zpět, a riziko tím snížily.
První díl humoristické série o holčičce Elle a jejích kamarádech, určený především mladším školákům. Ella chodí do první třídy a v knížce popisuje svůj život, běžné, každodenní příhody (příprava vánoční besídky, návštěva divadla, bláznový výlet do bazénu, problémy s panem učitelem apod.
Pro člověka s hraniční poruchou osobnosti je život jako nekonečná horská dráha bez jasného cíle. Pro jeho blízké, ti kteří s ním žijí, milují ho nebo ho ohrožují, to může být stejně divoká, beznadějná a frustrující jízda. Změny nálad přicházejí náhle, jsou výbušné a srážejí hraniční osobnost z nebeských výšin radosti do hlubin deprese.
Husa Líza by moc chtěla být jiná než ostatní husy. Chtěla by umět klapat zobákem tak silně jako tukan, plavat jako tuleň a skákat tak jako klokan. Ale když se pokusí zařvat tak silně jako lev, pochopí, že být jednou z davu taky není tak špatné.
Je člověk ve své podstatě dobrý či zlý? Rozhodne se v souladu se svou morálkou i v zátěžové situaci? Mohli bychom opět podlehnout propagandě podobně, jak se to stalo téměř před sto lety v hitlerovském Německu?
Bohatě ilustrovaná kniha je prvním a jediným dílem, v němž C. G. Jung vykládá laickému čtenáři svou nesmírně vlivnou teorii symbolů, jak se projevují především ve snech. Jung sám nabyl přesvědčení, že má povinnost vysvětlit i nepoučeným čtenářům své ideje, a proto ve věku 83 let sestavil koncepci této knihy včetně zadání pro své spolupracovníky.
„Proč to to dítě dělá?“ „Proč se chová agresivně?“ „Co ho k tomu vede?
Téma transgeneračního přenosu se v moderní době začalo šířeji řešit v souvislosti s výskytem symptomů traumatu u netraumatizovaných potomků obětí holocaustu. Předci však hráli významnou úlohu už v prastarých či „primitivních“ kulturách.
Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci?
Knížka pohádek odpovídá pravidlům genetické metody výuky čtení. Pohádky jsou psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od pohádek složených pouze z jednoduchých jednoslabičných slov přes pohádky ze slov dvouslabičných až po pohádky s trojslabičnými a čtyřslabičnými slovy, které jsou již čtenářsky náročnější.
Autor knihy Slabikář vnitřní modlitby vychází novou knihou vstříc čtenáři, který se na základě Slabikáře vrhá do vnitřní modlitby, začíná meditovat – a také narážet: Jak to mám dělat? Mám prostě „studovat Bibli“? Číst si exegetické komentáře? Učit se texty zpaměti nebo si opakovat jednotlivé verše jako křesťanskou mantru? Nebo ještě něco jiného?
Kniha známého duchovního autora, františkána Richarda Rohra, nabízí zamyšlení pro každý den adventu. Vychází z liturgického čtení na daný den a dává čtenáři impulzy k tomu, aby dobu adventního očekávání strávil skutečnou vnitřní obnovou a posilou.
Projektivní metody představují základní nástroj pro zkoumání osobnosti a jejích charakteristik. Jejich využití nalezneme napříč různými psychologickými disciplínami, zejména však v klinické oblasti.
Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží.
Když jsou děti příliš živé, nesoustředěné či „příliš nervózní“, často se přičítá vliv vnějším okolnostem: školnímu či sociálnímu prostředí či dokonce rodinnému rytmu. Autorka ukazuje, že při vhodném vedení mohou děti najít vnitřní klid a rovnováhu, uchovat si pocit vlastní hodnoty a adekvátně reagovat i za méně příznivých okolností.
Jaké by asi bylo mít doma zoologickou zahradu? Nebo v zoo bydlet? Karolínka v jedné žije a může vám potvrdit, že mimo otevírací hodiny a zraky návštěvníků, se tam dějí podivuhodné věci. Že si zvířata sama uklízejí? Že se vydají na výlet? Nebo dokonce něco uloupí?
Malá Ida žije v dětském domově a moc touží po mamince a tatínkovi. Není tolik průbojná jako ostatní děti, a tak se na ni většinou nedostane pohlazení nebo pochování na klíně. Celé dny prostojí u okna a dívá se, jestli nepřichází nová maminka s tatínkem. Večer před Štědrým dnem za oknem uvidí padat hvězdu.
Konceptu odolnosti je v současné psychologii věnována velká pozornost. Jednou z prvních otázek, kterou si výzkumníci kladli, byla: „Proč někteří lidé překonají těžkou minulost, aniž by je významněji poznamenala, a u jiných tomu tak není?
Prvotina známé a oblíbené autorky. Hlavní hrdinové, holčička Ebba a její nový kamarád, pták Vrána, se vydávají stopem do Norska hledat Vránovy ztracené rodiče. Na své cestě zažívají nejrůznější dobrodružství a nečekaná setkání, která je vždycky posunou o kousek dál.