„Bohové země“ (The Earth Gods, 1930) je posledním dílem, které vyšlo za autorova života. Džibrán, autor nesmrtelného „Proroka“, v něm působivým způsobem zpracoval svůj starý příběh o třech bozích, kteří spolu rozmlouvají o božském a lidském údělu: o vůli bohů, o lidské lásce.
Ve své monografii, jež navazuje na rozsáhlá studia především dějin klášterů v českých zemích, se autor věnuje stavu a vývoji českého státu v době Prokopově v kontextu dějin střední Evropy, podobě a organizaci církve v Čechách, Prokopovu původu a životu podle svědectví středověkých pramenů, životu a kulturní situaci českých klášterů v jeho době a
Kniha volně navazuje na Stěhování národů (J. Bednaříková). Nové dílo ukazuje tuto dobu ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny náporem těchto útočníků způsobené.
Celiakie je onemocnění, kdy organismus reaguje nepřiměřeně na lepek obsažený v některých obilovinách. V ČR jí trpí 40–50 tisíc lidí. Dietní kuchařka zaměřená na bezlepkovou dietu přináší kolem 150 receptů na pečivo, polévky, knedlíky, masové pokrmy, sladká jídla a pomazánky.
Souborné vydání apokryfních evangelií sepsaných do roku 150 po Kristu. Překlady z řeckých, koptických a latinských originálů. 1. svazek třídílné edice.
Odpovědět na otázku o povaze české státnosti a o jejích dějinných proměnách se pokusil význačný český filosof profesor Milan Machovec, který se již od počátku své badatelské činnosti soustředil na zkoumání dějin českého myšlení. Své úvahy o vývoji této ideje zde předkládá čtenáři ve formě působivě napsaného eseje vysoké literární hodnoty.
Román, kterým se Margaret Cravenová připomíná českému čtenáři, zaznamenal úspěch největší a vyšel v četných reedicích: A to právě díky mimořádné čistotě stylistické i myšlenkové, autorské zaujatosti a vřelosti, a nakonec i exotičnosti prostředí, do něhož svůj román zasadila.
Píše se rok 668. Do Cashelu, hlavního města keltského království Mumanu, se sjíždějí vznešení hosté. Důvodem je chystaná svatba Fidelmy, sestry královy, s Eadulfem, s nímž již rok a den žije podle starého irského zvyku v „manželství na zkoušku“. Mezi pozvanými hosty jsou však i tací, kteří chtějí prosazovat u osob duchovního stavu přísný celibát.
Kniha Architekti křesťanského středověkého vědění je prvním dílem trilogie Cesty evropského myšlení, v níž chce autor zachytit duchovně dějinotvorné události procesů evropského myšlení, jeř je v historii filosoficky vymezeno díly Augustina Aurelia a Gottfrieda Wilhelma Leibnize. V prvním díle představuje pohyb a proměny filosofického myšlení od počátku 6.
Postava Vratislava II.je dobře přístupná díky Kosmově kronice. Za jeho vlády došlo k mnoha významným událostem ve vnitřní politice (např. se přestavuje Vyšehrad jako královské sídlo a v našem království vzniká silné a otevřené kulturní zázemí) i v mezinárodních vztazích.
Kniha věnovaná bouřlivým udílostem v roce 68 v západní Evropě.České vydání je doplněno prací mladého historika Jaroslava Pažouta. Edice Moderní dějiny
Výbor z kratších, nicméně po mnoha stránkách pozoruhodných spisků velkého německého myslitele 19. století. Texty zde zahrnuté skýtají četbu zábavnější a časově i volně méně náročnou, než je lektura obsáhlých svazků. Dohromady dávají zajímavý obraz mnohostrannosti i mnohoznačnosti autorova myšlení a tvorby.
Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání. Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi.
Tyto svěže napsané texty souvisejí s druhou, apoštolskou částí Nového zákona, se Skutky apoštolů a dopisy, zejména apoštola Pavla. Biblická kniha „Skutků“ však píše jen o tom, co dělali Petr a Pavel. Proto není divu, že již začátkem 2. století začaly vznikat texty, které pojednávaly o ostatních apoštolech.
Současné nebezpečí islámského hnutí Hamás. Radikální islámské hnutí Hamás patří mezi temné „hrozby“ dnešní doby.
Po úspěšném titulu Středověký člověk a jeho svět editora Jacquese Le Goffa vychází další svazek, věnovaný tentokrát období následujícímu – renesanci. Italský historik Eugenio Garin v něm za přispění předních znalců tohoto období sestavil řadu portrétů základních lidských typů epochy velkého „rozšiřování obzorů“ Evropy.
Autor byl členem redakční rady samizdatových Lidových novin. V posledních dvaceti letech svého života, v době komunistické totality, považoval za svůj hlavní úkol přednášet neveřejně teologii. Snažil se vychovat celou generaci moderně a solidně vzdělaných laiků, řeholníků a kněží.