V říjnu 1813 prohrál Napoleon gigantický střet v Bitvě národů u Lipska a ustoupil přes celé Německo se zdecimovanou armádou až na linii Rýna. Tady začala doslova v prvním dni roku 1814 invaze spojenců, Rusů, Rakušanů, Prusů, Bavorů i dalších. Přes tři měsíce pak hořela bitva, v níž se Napoleon snažil uhájit nejen Francii, ale i trůn své dynastie.
Sledujme krátkou, avšak o to více brilantní kariéru jednoho z nejvýznamnějších kavalírů a bouřliváků Francie, který nejprve následoval revoluční armádu, potom generála Bonaparta, posléze císaře Napoleona téměř na všech jeho taženích a stal se tak přímým účastníkem velkolepé, nesmrtelné epopeje.
Autor ve své knize uvádí své zážitky a zkušenosti získané během padesáti let své aktivní myslivecké i lesnické činnosti. Většina popisovaných příhod a zážitků se odehrála v blízkosti Hory Sv. Šebestiána a jejího okolí. Díky kontaktům se spolužáky měl možnost lovit nejen na různých místech naší republiky, ale i ve Švýcarsku, které si zamiloval.
Příběh z autorčiny pozůstalosti se odehrává na Vysočině v posledních letech druhé světové války. Mladá, nezkušená dívka z města přijíždí na selský statek, aby dělala vychovatelku čtyřletému děvčátku a částečně tak nahradila její nemocnou matku.
Smutné i humorné příběhy skrývají často trpké stáří vesničanek, zvláště, pokud jim neslouží zdraví a nemohou se samy o sebe starat. A pokud nemají hodné děti nebo jak se říká z božího dopuštění musí chodit po vsích žebrotou. Mohou skončit život za nepříznivého drsného vysočinského počasí tragicky a bez lidské pomoci.
Čtyři rozsáhlejší povídky Vlasty Pittnerové popisují nelehký život žen na vsi, který ostatně není nijak snadný ani dnes. Autorka ukazuje lehkomyslnost u jedněch i touhu po vyšší duchovní úrovni u druhých.
Většinu dnů autor pracovně, ale i s myslivostí strávil uprostřed Jeseníků nedaleko pod Pradědem. V hlubokých lesích prožil podstatný kus života. Roky uběhly jako rychlé vody v bystřině a autor si do téhle knihy dovolil vybrat a sepsat několik loveckých příběhů ze svého, jistě nepromarněného lesáckého života.
Louis Alexandre Berthier zaujímá mezi Napoleonovými maršály zvláštní místo. Od r. 1796 se ve funkcích náčelníka štábu Italské armády, ministra války a náčelníka generálního štábu stal na celých 18 let nejbližším Napoleonovým vojenským spolupracovníkem, fakticky druhým nejvyšším vojenským činitelem císařství.
Román vypráví o spokojeně žijící rodině na českém maloměstě, jejíž klid rozvrátí mladičká, půvabná, ale citově labilní a zhýčkaná nevěsta.
Jedná se o soubor povídek z průběhu profesního lesnického života autora, který začínal v Beskydech na Jablunkovsku. Následně pokračoval v Jeseníkách v regionu bývalého lesního závodu v Loučné nad Desnou. Svoji lesnickou kariéru završil na Českomoravské vysočině v oblasti Nového Města na Moravě.
Dvacet nejzajímavějších pěších turistických tras obsahuje turistická příručka Jeseníky edice S batohem po Česku. Kromě popisů tras jsou novinkou výřezy panoramatických map. Nechybí výškový profil túr, charakteristika jejich náročnosti a časový rozvrh. Každá trasa je doplněna fotografiemi.
Náměty ke 27 povídkám čerpal autor z osobních prožitků a událostí, které se odehrály v honitbách, v nichž byl za necelých padesát let provozování myslivosti členem. K některým také posloužily příběhy z loveckých destinací při pravidelných návštěvách hor milovaného Slovenska.
Druhý, závěrečný díl (1916–1918) rozsáhlého, strhujícího vyprávění o životě, bojích i umírání příslušníků německého Císařského námořnictva za Světové války se opět věnuje všem nejvýznamnějším událostem na Severním moři.
Příběhy z měšťanského prostředí a z prostředí panských úředníků mají název, který může být, a také často je chápán spíše posměšně. Ženy obchodníků, živnostníků a úředníků si hrály podle svých představ na cosi lepšího. Vzorem byla pochopitelně šlechta nebo alespoň vysocí státní úředníci. Chování i oblečení muselo být „nóbl“.
Knihu mysliveckých povídek nazvanou Vůně jehličí napsaly Jindřiška Gurková a Iva Hoňková jednak na vlastní náměty, jednak na náměty řady přátel a známých. Všechny tyto povídky mají vztah k lesu nebo myslivosti, zkrátka k přírodě.
Čtyři povídky odehrávající se na venkově počátkem 20. století vypráví o rodinných vztazích, které zásadně ovlivňuje pouto k půdě a majetku.
Autor prožívá celý svůj produktivní život i roky odpočinku v jesenických lesích nedaleko Pradědu. Již třiadvacet roků žije v malebné obci Karlova Studánka, kde donedávna pracoval jako kronikář obce a kastelán kaple svatého Huberta.
Devátý svazek projektu válečníků je věnován konfliktu Velké Británie s americkými osadníky ve třinácti koloniích, z nichž se v průběhu války a americké revoluce zrodily Spojené státy americké. Vypráví příběh od počátečních sporů o daně a politické zastoupení, z nichž nejznámější, ne však jediný, je Bostonský čajový dýchánek…
