Na českém trůně sedělo mnoho knížat, králů i císařů. Jenom jednoho z nich – svatého Václava – však nazýváme ochráncem a patronem naší země, obracíme se k němu o pomoc, když je nám úzko, když je za našimi hranicemi rušno, když naší zemi hrozí motory tanků a hukot bojových letadel.
Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.
Už žádná nuda v kostele!
Kniha Nejvyšší oběť je prvním podrobným životopisem posledního lidického kněze Josefa Štemberky. Na pozadí a v kontextu tehdejších událostí přibližuje jeho život. Opírá se přitom o archivní materiály i svědectví pamětníků a snaží se vyvrátit některé zažité představy i lidové legendy o jeho životě.
Jak se „správně“ modlit? Je nejlepší růženec? Adorace Nejsvětější svátosti? Nebo snad četba Písma? A co modlitba vlastními slovy?
Bůh je nekonečný a všemohoucí a v Ježíši Kristu se stal člověkem. Jak si to máme představit? Jak vůbec mluvit o velikých tajemstvích víry?
Obsáhlá studie CO JE ČLOVĚK? , kterou připravila Papežská biblická komise, se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka? V čem spočívá lidská přirozenost? Jak uskutečňujeme své lidství?
„Křesťanská víra je vírou velkých paradoxů!
Publikace Nosím v sobě život nabízí nastávajícím maminkám podněty k harmoničtějšímu prožívání jejich těhotenství. Autorka řeší praktické aspekty jiného stavu a vztahy: vztahy k druhým lidem, k Bohu i sobě samé.
Proč se peníze a majetek staví do protikladu k pravému poslání církve? A proč si tohle myslí nejen kritici církve, ale i někteří katolíci?
Historik Jindřich Charouz předkládá veřejnosti životopis olomouckého arcibiskupa Josefa Matochy. Ukazuje jeho skryté talenty, seznamuje nás s jeho veřejným působením a přesvědčivě odhaluje, jak obstál během své jedenáctileté internace. Matocha věděl dobře, čeho je komunistický režim schopný. Proto byl v roce 1950 umlčen a totálně izolován.
„My nepotřebujeme slyšet o Ježíšovi. Chceme hrát karty!
Kardinál Lustiger hovoří ve svých promluvách v geniální zkratce o tom, co zná a miluje – o mši svaté. Mše je vrcholem i pramenem celého křesťanského života. Je to živá, v každé své části smysluplná událost, kterou vytváří Bůh pro všechny lidi v každé době.
„Čteš-li Písmo, a nerosteš v lásce, nepochopil jsi nic“ (sv. Augustin) Autor nabízí osvědčené způsoby, jak přistupovat k četbě Božího slova, jak se s ním modlit a nechat ho promlouvat do svého života.
„Náš svět potřebuje vizi,“ řekl Františkovi jeden diplomat. „Tady je…,“ řekl papež a dal mu svou knížku Nebojme se snít – bratrské povzbuzení k převzetí odpovědnosti za naše sousedy, společnost i život na naší planetě.
Úvahy známé osobnosti katolické církve o víře a zrání na křesťanské duchovní cestě. Křesťanská víra není něco předem daného či triviálního. Je to cesta naslouchání Bohu a zároveň vědomé rozhodnutí. Víru doprovázejí pochybnosti, rozpaky, chyby i křehkost. Víra je i odvahou udělat krok do neznáma a riskovat.
Josef Hrdlička mluví o duchovních výzvách naší doby a zároveň skládá účty ze všeho důležitého, čím se od svého mládí dosud zabýval. Zaznívají zde pozoruhodné impulsy a povzbuzení k mnoha duchovním, kulturním, církevním i společenským otázkám. Je Bůh opravdu středem našeho života? O čem pochybují věřící a o čem ateisté?
Přímluvná modlitba není totéž co prosebná modlitba. Prosit můžeme jak za druhé, tak i jen za sebe a za své potřeby. Prosit za sebe není nic špatného. Písmo nás často vybízí, abychom se obraceli na Boha s dětskou důvěrou ve všech svých potřebách. Na rozdíl od prosby je ale přímluva zaměřena především na druhé a na jejich potřeby.
Existuje dvojí typ duchovní nesvobody, s níž měl i má osobní zkušenost každý obyvatel planety Země. Jedná se o vězení neodpuštění a vězení samospravedlnosti. Jsou to dvě zcela opačné situace. V prvním případě člověku někdo ublížil, a on nedokáže či nechce odpustit; v druhém případě se on sám provinil, a nedokáže poprosit o odpuštění.
