Na rozbahněných polích u cesty, na zrezlé vlečné lodi na Dunaji nebo v polorozpadlých továrních budovách živořily na konci třicátých let skupiny židovských uprchlíků vyhnaných ze svých domovů. Tito lidé uvázli v „zemi nikoho“, na území mezi státními hranicemi.
Publikace Zrozeni z osvícenských reforem. Toleranční kazatelé z Uher v procesu formování české společnosti (1781–1870) představuje socioprofesní skupinu protestantských pastorů augsburského a helvetského vyznání, nově „zrozenou“ v Čechách a na Moravě v důsledku tolerančního patentu císaře Josefa II.
Kniha věnovaná 1050. výročí založení pražského biskupství je dílem domácích i zahraničních specialistů. První blok studií zasazuje téma první české diecéze do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů v jejich jednotlivých částech, např. u Polabských Slovanů.
SEBEOBRAZ evropské civilizace jakožto společnosti morálních, svobodných, a přitom mimořádně pracovitých lidí je jedním z důsledků vývoje představ o práci ve středověku.
Václav Tille (1867–1937), profesor srovnávacích dějin literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a významný představitel meziválečné kultury, si během svého života vedl osobní deníky, které dodnes představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Dvousvazková edice zpřístupňuje deníky z posledních deseti let autorova života (1927–1937).
V prvním roce koronavirové pandemie vyrazil ve Francii žijící spisovatel Martin Daneš na pouť Dolní Bretaní. Za dva týdny nachodil desítky kilometrů, hledal – a skoro našel – nejvyšší bretaňskou horu, navštívil tamní vesnice i města a přeplavil se na jeden z nejmenších obydlených ostrovů.
Dějiny Ruska jsou kolektivní prací pěti českých historiček a historiků. V šesti hlavních chronologicky vymezených částech (Kyjevská Rus, Moskevská Rus, 18. století, 19. století, sovětské období ruských dějin, Rusko po roce 1991) jsou zmapovány hlavní vývojové linie ruských dějin od raného středověku po současnost.
Kniha navazuje na soubor postních a velikonočních kázání pronesených v pražské akademické farnosti v době první vlny pandemie koronaviru a vydaných pod názvem Čas prázdných kostelů. Také během druhé vlny nákazy hovořil autor často pouze před kamerou, která jeho promluvy zprostředkovávala stále širší „virtuální farnosti“.
Tato kniha zkoumá vliv církevní slovanštiny na starou, střední a novou češtinu. Věnuje se zejména otázce možných církevněslovanských stop ve slovní zásobě staré češtiny a možného vlivu církevněslovanského biblického překladu na staročeský biblický překlad jakož i konceptuálnímu vlivu církevní slovanštiny na představu o jazyce v té době.
Deminutiva, čili zdrobněliny se často uvádějí jako typický znak češtiny a jejich množství jako důkaz bohatosti jazyka. Tato studie založená na velkém množství autentického jazykového materiálu však dokládá, že se spoustou zdrobnělých slov vlastně nic nezdrobňuje a že se často jedná o jeden z běžných prostředků české slovotvorby.
Tři desetiletí, kterými Německo prošlo od pádu železné opony do konce éry Angely Merkelové, byla bezpochyby pozoruhodným obdobím. Spolková republika zažila politicky „různobarevné“ vlády a jejich četné reformní projekty, zaznamenala výrazné propady stejně jako období hospodářského růstu.
Po třiceti letech se autor vrací ke svému diplomatickému působení v africké Angole. V zemi se po dlouhé občanské válce připravovaly první demokratické volby. Ve stejné době bylo rozhodnuto o rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky, jejíž zastupitelský úřad Jan Klíma vedl jako chargé d’affaires.
Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se již záhy po vzniku republiky stala značkou, jakýmsi národním brandem, magickou formulí, něčím, co mělo platnost mytického symbolu. Ta tři písmena promlouvala na titulní straně Čapkových Hovorů s T. G.
V žádném jiném monumentu nejsou tak výrazně vepsány dějiny českých zemí a jejich obyvatelstva jako právě tady. Svatovítskou katedrálu lze nahlížet a vykládat z rozmanitých úhlů, jež můžeme považovat za oprávněné, ale nelze nevnímat aureolu posvátnosti, která katedrálou prostupuje a vyzařuje z ní.
Gymnaziální ředitel Martin Mikoda si láme hlavu nad mimořádně nadaným, avšak problematickým studentem, když jej dostihne šokující zpráva o smrti bývalého spolužáka Tomáše. Profesor Mikoda se začte do zápisků, které si s Tomášem a s dalším spolužákem vyměnil koncem devadesátých let.
Kniha představuje první díl připravované trilogie věnované osvícenství v českých zemích. Věnuje se procesu „budování (moderního) státu“ pomocí série reforem. Autorka zkoumá, jak tyto reformy změnily postavení českých zemí a zasáhly do jejich vnitřního uspořádání i jak ovlivnily vztahy mezi Čechami, Moravou a Slezskem.
Kniha mapuje v sedmi kapitolách směry a možnosti studia barokních krajin a současně spektrum využitelných pramenu (text – obraz – mapa – terénní výzkum), jejich interpretační potenciál z hlediska historické geografie i kulturních dějin.
Co lze z telefonických dotazů jazykové poradně vyčíst o tazatelích a jejich vztahu k jazyku?
Kniha sleduje zrod fotbalového fanouška jako výrazného, často až excentrického sociálního typu české každodennosti. Praktika pravidelné návštěvy fotbalových utkání má u nás kořeny na sklonku 19. století. K jejímu masovému rozšíření došlo v meziválečném období.
Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o mocné říši Achajmenovců, kterou si podrobil Alexandr Makedonský, líčí boje Parthů a Sásánovců s Římany, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, ničivé nájezdy Mongolů, rozkvět perské kultury a literatury za ílchánů a Tímúrovců i snahy safíjovských šáhů o