Žijeme v říši obrazů. S chytrým telefonem v ruce se bavíme, nakupujeme, chodíme na rande, usínáme, a především šmírujeme sami sebe. Jenže zatímco péče o vlastní vzhled se stala jednou z nejdůležitějších částí našich životů – vždyť kdo by nechtěl vypadat dobře na fotce?
„Když Christopher Hitchens dopsal svou knihu Bůh není veliký, poslal mi ji, abych si ji přečetl, a já mu řekl, jen napůl v žertu, že má v názvu jedno slovo navíc; bylo by užitečné, kdyby vymazal ‚veliký‘.“ Touto větou otevírá známý spisovatel esej Instinkt svobody.
Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého filharmonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu notnou dávku trpělivosti, aby se dovedl tísnit v autobusu i v hotelových pokojích, přežil všechny zastávky na benzinkách rádoby vtipné požadavky kolegů.
John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále.
Dívka Bea je na útěku z domova, když potká automechaničku Lou. Náhodné setkání se ukáže jako osudové. Obě ženy nasedají do auta a pokouší se ujet před komplikovanými vztahy i traumaty. Bez ohledu na věkový rozdíl obě sdílejí podobné důvody k úniku. Bea je ještě dítě, Lou se pro ni stává průvodkyní, od které nehrozí odsuzování nebo nedůvěra.
Péťa nemá moc kamarádů, zato má hodně followerů. Na svém kanále se věnuje nejrůznějším záhadám i podfukům. Když náhodou narazí na průvodce po Prašině, na vlastní kůži pozná, kde končí smyšlenky a začíná pravda. A jak s tím souvisí odkaz vědmy Tamary Jemné…
Může se člověk neustále měnit, aniž by ztratil sám sebe?
Labilní, hysterická, sebestředná, vztahovačná, netrpělivá, úzkostlivá, trochu rozmazlená a náladová, to všechno by se dalo o Veronice říct. Jenže co se stalo, že je právě tady a teď, v posteli s cizím klukem, a jen doufá, že tenhle sex brzy skončí?
Brooklyn, konec 60. let. Starý svérázný jáhen jednoho dne nakráčí před místního dealera, kterého ještě nedávno učil hrát baseball, a postřelí ho. Spustí tak kaskádu událostí, jež změní život nejen jim dvěma, ale celé různorodé komunitě žijící ve „špatné čtvrti“.
Péťa nemá moc kamarádů, zato hodně followerů. Na svém kanále se věnuje nejrůznějším záhadám i podfukům. Když narazí na průvodce po Prašině, na vlastní kůži pozná, kde končí smyšlenky a začíná pravda.
Biografie hraběnky Sternbergové, líčící s neobyčejným vypravěčským talentem a s velkou dávkou vnímavosti, jemného humoru a ironického nadhledu příběh její rodiny, plný událostí a zvratů.
Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli politikové — a dokonce i komunističtí — kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu.
Jediná jistota je Ona. Ta, se kterou vede neustálý dialog. Ta, k níž se sbíhají všechny jeho myšlenky. Ta, kterou miluje. Co se s ní stalo? A jaký je jejich společný příběh?
Překladatelka Liat a umělec Hilmí se náhodně setkají v New Yorku a zamilují se do sebe. Zatímco on pochází z Palestiny, ona se příští léto musí vrátit do Izraele. Vášnivý, ale neudržitelný intimní vztah, fyzická a duševní blízkost se mísí se strachem ze ztráty vlastní identity a z pohlcení tím druhým.
Jáchym a Josefína navštěvují cizí planety. Zabydleli byt přibližně dvěma sty tisíci koček. Vymysleli hru „Čuchni si k mojí ponožce“. Mají rádi růžové nosorožce, co dělají duhu. A dokonce vám prozradí, co je to kydel. Všechny příběhy v této knize se skutečně odehrály. Hlavně ten o bažině, která se rozprostírá v obýváku.
Hajao Mijazaki vyrůstal v postapokalyptické atmosféře Japonska po atomových útocích na Hirošimu a Nagasaki.
Starlingovi se rozutekli do různých koutů Spojených států. Rodiče Richard a Lisa se usadili v Ithace a oba učí na Cornellově univerzitě. Syn Michael, obchodník, a jeho žena Diane bydlí v Dallasu. Mladší Thad, začínající básník, žije v New Yorku společně se svým přítelem, úspěšným malířem Jakem.
Historie medicíny může připomínat kabinet kuriozit. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit. Ještě osvícenští lékaři věřili, že je třeba vyvolat jevy podobné léčené nemoci.
Kniha nejslavnějšího čínského umělce současnosti daleko přesahuje běžný memoár. Vyprávění začíná dlouho předtím, než Aj Wej-Wej přišel na svět.
Zatím poslední a nejintimnější román Ljudmily Ulické. Autorka se v něm podobně jako ve svých předchozích textech věnuje tématu paměti, tentokrát paměti ryze rodinné – i zde jsou však malé dějiny neúprosně válcovány těmi velkými.