Autorka knihy Qigong vsedě – deset meditací je zkušenou terapeutkou a léčitelkou s třicetiletou praxí.
Tato průkopnická kniha zkoumá spojení klinického bylinářství, ajurvédy, lékařské astrologie, spagyrické alchymie a lékařských a esoterických tradic z celého světa do skutečně holistického systému rostlinné medicíny. Představuje holistický model fytoterapie, který si je vědom celistvosti lidí a rostlin a uznává jejich napojení na celistvost stvořeného.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Jeden z předních hudebních kritiků světa přináší svěží pohled na den, kdy se Dylan „dal na elektriku“ na Newportském Folkovém Festivalu. 25. července 1965 vystoupil Bob Dylan na newportském folkovém festivalu s elektrickou kapelou a zakřičel: „Nebudu už dál na Maggiině farmě dřít!
I piva, stejně jako ostatní alkoholické nápoje, započala na úsvitu dějin své společné putování s člověkem jako spojenci, kteří pomáhali otevírat brány podsvětí a léčili neustále ohroženou smrtelnou tělesnou schránku. Podávání bylin – fermentovaných do podoby piva – patřilo už před tisíciletími do repertoáru bylinných léčitelů.
Patrika Ouředníka není třeba představovat. V 70. letech se podílel na činnosti Jazzové sekce, vystřídal řadu různých zaměstnání, mj. pracoval jako knihkupecký příručí, archivář, skladník, sanitář, listonoš, domácí dělník. V roce 1984 emigroval do Francie, kde zprvu působil jako šachový konzultant, později jako knihovník.
V hluboce básnickém románu nachází Tom Birkin po první světové válce útočiště v klidném vesnickém kostele Oxgodby, kde má restaurovat středověké nástěnné malby. Ponořen do míru a krásy venkova a neměnných rytmů života na vesnici se pokouší načerpat sílu a energii, zapomenout na prožité hrůzy a nabrat dech do nového života.
Richard Brautigan byl literární idol undergroundu 60. let minulého století, jeho komický génius a ikonoklastické vize amerického way of life se trvale vepsaly do vidění světa nastupující hippieovské generace. „Poslední z beatníků“ vydal jedenáct románů, knihu povídek a deset sbírek básní.
Univerzitní profesor literatury se stěhuje i s rodinou na venkov, kde se chystá věnovat chovu ovcí. Opouští svůj život mladého městského intelektuála, aby se ponořil do úplně jiného světa – toho ovčího – a zjišťuje, že vytvořit si vztah s ovcemi může být stejně složité jako číst Prousta.
Balada o Jethro Tull oslavuje prvních 50 let této kapely. Zároveň odráží příběh britského rock´n´rollu počínaje jeho dětskými krůčky na konci šedesátých let se slávou blues přes neskutečný artrock let sedmdesátých, technologické výboje osmdesátek a devadesátek až po dosud neprobádané vody současnosti.
Ponořte se do života a díla Johna Deea, renesančního matematika a „kouzelníka královny Alžběty“!
Bývalý policista, později mafián, takřka přes noc milionář, který později zase o všecko přišel, předseda extrémně pravicové strany, účastník války v bývalé Jugoslávii, podezřelý z vražd šedesáti čtyř Bosňáků, pokusil se i o atentát na Borise Jelcina, postupně štvanec, po němž pátrá ruská tajná služba FSA.
Rádi nasloucháte příběhům ze starých časů? U krbu, ve kterém praskají polena, zatímco vítr ohýbá koruny jedlí v hlubokém šumavském hvozdu?
STEAM je steampunkový příběh z viktoriánské Anglie. Hlavní hrdina se jmenuje Štern. Je šlechtic. Zvládá věci, které se obyčejným lidem mohou jevit jako nadpřirozené. Štern je vězněn. Se svým uvězněním je smířen, protože ho bere jako trest. Když se dozví, že mu nepřátelé unesli dceru, uteče z vězení. Má jediný cíl – najít ji a pomstít se.
Kniha vycházející pod názvem Láska, smrt a vzkříšení obsahuje tři novely německého spisovatele Patricka Rotha (nar. 1953), který je u nás znám prvním vydáním románu Corpus Christi (1998) a později z vydání objemného svazku Východ slunce. Kniha Josefova (2018).
Vzpomínková kniha Taliáni (vyšla roku 1978) je za srdce beroucí vylíčení Cavannova dětství před druhou světovou válkou v Nogent-sur-Marne u Paříže. A spíše než o italských přistěhovalcích ve Francii živících se jako zedníci je to kniha věnovaná přímo autorovu tátovi, negramotnému zedníkovi s velkým srdcem a lidovou moudrostí.
Na západním okraji Vysočiny, v Železných horách, začíná léto. Tři přátelé, co tu vyrostli, se v malátném bezčasí, které zdánlivě nespěje k žádnému rozuzlení, potýkají se svými problémy. Čelí postupující alkoholové závislosti, potížím se ženami i se zákonem, neschopností rozloučit se se svými dospívajícími dětmi a vlastně i neschopností dospět.
Listopad 2014. Za šest týdnů přijde útok islamistů v Paříži; na internetu se nedávno začal šířit další klip se záběry maskovaného člověka, před nímž klečí jeho bližní, a on mu podřezává krk. Poslední den onoho měsíce se však světová média zabývala něčím jiným.
Syn sovětského spisovatele obdrží rukopis posledního otcova díla. V něm Ivan Ivak líčí vlastní tvůrčí dráhu i události, které jí předcházely: zážitky dospívajícího chlapce z chudé kyjevské čtvrti po příchodu Němců i svou následující profesi popravčího v sovětských orgánech. Ivak ke konci 40.
Rammstein je nepochybně jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších německých hudebních kapel všech dob. Vznikla v roce 1994 a všichni členové pocházejí z bývalé NDR. Jejich drsný hudební styl s prvky elektroniky byl pojmenován Neue Deutsche Härte, tedy doslova „nová německá tvrdost“.