Publikace se zabývá některými aspekty čínské tradiční vědy do poloviny 19. století a jejich reflexí v dílech vybraných britských a amerických vědců. Autoři zmínění v publikaci reprezentují různé myšlenkové směry a k čínskému vědění zaujímají odlišné přístupy, stanoviska a kritéria.
Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami.
Cílem monografie je analýza geneze německého nacionalismu a jeho vývoje do počátku roku 1848. Německý nacionalismus zde však není pouze objektem zájmu, ale také prostředkem k přehodnocení mnohdy černo-bílého výkladu událostí první poloviny 19.
Katalog Jak se žilo v Plzni za císaře „Procházky“ doplňuje stejnojmennou výstavu, která probíhala od 29. dubna do 13. července 2014 v Národopisném muzeu Plzeňska na náměstí Republiky v Plzni. Cílem výstavy i jejího katalogu bylo postihnout zásadní změny, k nimž došlo v Plzni v době vlády Františka Josefa I.
Vědecká monografie „Tvůrčí technické dovednosti“ přináší poznatky nejen z teorie tvořivosti a z oblasti psychomotorických dovedností, ale zároveň prezentuje rozsáhlý originální výzkum úrovně praktických činností, psychomotorických dovedností a vztahu praktických technických dovedností a tvořivosti u žáků základní školy a studentů pedagogické fakulty.
Předkládaná kniha mapuje různé druhy klavírní stylizace populárních písní patřící do hudby jazzového okruhu. Je první českou publikací, která systematicky popisuje a předkládá rytmicko-melodické modely, určené k doprovodu populárních písní hraných současně s melodií i bez melodie. Text je rozdělen do dvou částí.
Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu. Studie jsou určeny v prvé řadě posluchačům Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Výchozí zkušeností současného světa je stav plurality hodnot a nejistoty. Tento stav je patrný i v českém kontextu. Způsoby vyrovnávání se s danou situací, kterým je věnována v tomto textu pozornost, jsou dva. Je to obrat k náboženství a hledání ztraceného věku, v němž společenskému uspořádání měla dominovat komunita.
Publikace seznámí čtenáře jednak se samotnými arabskými příslovími a jejich významy, jednak v předmluvě nastiňuje sociální a kulturně-historické prostředí, které mělo zásadní vliv na charakter a tématiku jednotlivých přísloví.
Tato publikace je určena dvěma hlavním cílovým skupinám čtenářů.
Kniha Stanislava Starka Filosofie člověka v historickém kontextu vydaná Západočeskou univerzitou v Plzni je určena studujícím filosofie, ale také všem zájemcům o ni, speciálně je zaměřena na filosofické uvažování o člověku v průběhu dějin.
Odráží náš jazyk poměry ve světě? Či vnáší naopak sám do světa strukturu?
Když v roce 1918 skončila první světová válka, toužila většina lidí po pocitu bezpečí a věřila, že se něco podobného už nebude opakovat. Otázkou však zůstávalo, jak kýženého pocitu bezpečí dosáhnout.